Průměrná hrubá mzda ve třetím čtvrtletí v Česku meziročně rostla o 7,1 procenta, dosáhla 42 658 korun. Inflace ale stále postupovala rychleji a lidem tak reálné příjmy v průměru klesly o necelé procento.
Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu se ale zmírnilo. Medián mezd činil 37 492 korun. Nad inflací se dokázal udržet růst mezd v energetice, ubytování a pohostinství nebo zpracovatelský průmysl. Nejvíce pozadu za inflací zůstal růst mezd ve vzdělávání, peněžnictví a ve stavebnictví.
Nejvyšší průměrné mzdy zůstávají v Praze, rozdíly se ale mírně setřely, protože v hlavním městě rostly nominální mzdy nejpomaleji ze všech regionů. Reálná kupní síla mzdy se nezvýšila v žádném z krajů.
Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhla průměrná mzda 42 427 korun, v meziročním srovnání činil přírůstek 7,9 procenta. Reálně ale mzda klesla o 3,4 procenta.
„Vývoj mezd sám o sobě nenaznačuje, že by se v české ekonomice zvyšovala inflační rizika a v tomto smyslu lze říct, že situace na straně mezd vytváří prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb ČNB," uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Přesto podle něj není jisté, že národní banka na konci prosince přikročí ke snižování sazeb.
Podle analýzy Raiffeisenbank se pokles reálných mezd odráží na spotřebě domácností, která se propadla v rámci Evropské unie ze všech nejvíce. „Z pohledu ČNB se ovšem jedná o relativně povzbudivý údaj, protože panovaly obavy ohledně možného vzniku mzdově-inflační spirály, ale od té jsme na míle vzdáleni,“ uvedl analytik Raiffeisebnak Martin Kron.
