Země EU mají podle normy do roku 2030 produkovat desetinu své spotřeby těchto materiálů, zpracovávat 40 procent a recyklovat 25 procent. Pro firmy by podle poslanců měly být motivací investiční pobídky a jednodušší administrativa.
Akt o kritických surovinách stanovuje seznam strategicky významných kovů, například lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných především v zelených či digitálních technologiích. Největším vývozcem těchto zdrojů do Evropy je Čína, která dodává například okolo 90 procent vzácných zemin i většinu spotřeby některých dalších kovů. Podle dnes schválené normy bude z jediné mimoevropské země moci pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu.
Europoslanci se na podobě pravidel v listopadu dohodli se zástupci unijních států. Než vstoupí v platnost, musí je ještě formálně potvrdit ministři členských zemí v Radě EU.
Norma by měla podpořit uzavírání strategických partnerství EU s dalšími zeměmi, aby do Unie směřovaly materiály z více různých zdrojů. Podle europoslanců má také motivovat firmy k větší aktivitě v oblasti těžby, zpracování i recyklace významných surovin.
„Cílenými ekonomickými pobídkami, jako jsou jednotné kontaktní místo a rychlé a jednoduché schvalovací řízení s jasnými lhůtami, nabízíme soukromým investorům jistotu, kterou k plánování svých projektů potřebují,“ prohlásila německá liberální zpravodajka návrhu Nicola Beerová.
