Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu (10. února) dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel bloku. S odvoláním na belgické předsednictví to napsala agentura DPA.
„Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU,“ věří belgické předsednictví.
Plány podle DPA počítají zejména s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí.
Dosavadní unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho znovunaplňování odložila později i válka na Ukrajině.
Nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale podle DPA i nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 procenta HDP.
Formálně musí reformy ještě schválit ministři financí a také plénum Evropského parlamentu.
„Vítám další posun více než roční debaty o nových unijních fiskálních pravidlech, které pracují s povinností snižovat strukturální deficit při porušení dluhového (60 % HDP) a deficitního pravidla (3 % HDP). Jakmile budeme mít dohodnuto na úrovni EU, předložíme návrh povýšení dluhové brzdy na ústavní zákon, který by vláda mohla projednat už letos na podzim,“ přislíbil na platformě X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
https://twitter.com/Zbynek_Stanjura/status/1757012251255390447