Na pravidlech založený systém mezinárodního obchodu je pod čím dál větším tlakem a světoví hráči se nedokážou na žádných zásadních reformách dohodnout. Tak by se dala shrnout nedávná konference Světové obchodní organizace v Abú Dhabí.
Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) má za úkol pomáhat odstraňovat obchodní bariéry a také garantovat rovnost na otevřeném trhu. Na globálním kolbišti, kde se střetávají různé a často protichůdné zájmy, je ale dnes tento ideál hodně daleko od reality.
Rostoucí geopolitické napětí a obavy o ekonomickou bezpečnost totiž vedou ke vzájemným sankcím a k protekcionismu. Dva roky po ruské invazi na Ukrajinu se jasně ukazuje, že se světová ekonomika rozpadá na dva samostatné bloky a že multilaterální obchodní pravidla, která byla základním kamenem obchodu téměř 30 let, jsou v ohrožení.
WTO varuje, že pokud by došlo k extrémnímu scénáři, bloky okolo Spojených států na jedné a Číny na druhé straně by vedly bipolární obchodní válku a vytvořily si vlastní pravidla, což by znamenalo faktický konec globálních dohod. Tím by v konečném důsledku nejvíce utrpěly rozvojové země.
V zájmu fungujícího celosvětového systému tak je pokusit se „resuscitovat“ autoritu WTO. Je o tom přesvědčený například český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR), místopředseda europarlamentního výboru pro mezinárodní obchod (INTA).
„I když Světová obchodní organizace není dokonalá, musíme zajistit, aby byla co nejvíce funkční, zejména v oblasti řešení sporů,“ řekl. WTO by podle něj měla zůstat „regulatorním srdcem globální ekonomiky“.
Předem promarněná šance
Pětidenní ministerská konference (MC13) v Abú Dhabí minulý týden nabídla šanci dohodnout se na tom, jak organizaci reformovat tak, aby fungovala lépe. Sami organizátoři ale mírnili očekávání. „Nepředstírejme, že cokoliv z toho bude snadné,“ varovala generální ředitelka WTO Ngozi Okonjo-Iweala. A to se nakonec potvrdilo.
Řeč byla například o zmíněném řešení obchodních sporů mezi státy, pro které má WTO speciální těleso (Dispute Settlement Body) a mechanismus (Dispute Settlement Mechanism). Mezi posledními řešenými případy jsou také stížnosti Ukrajiny na slovenská, polská a maďarská opatření, která omezují dovoz ukrajinských zemědělských produktů.
„Jak je vidět z výstupů MC13, WTO ne ve všech oblastech plní svou úlohu. Konkrétně co se týká reformy systému řešení sporů se dosáhlo jen minimálního pokroku, systém je již od roku 2019 paralyzovaný. Uvidíme, jestli budou do konce roku 2024 jakékoliv pozitivní změny, jak bylo deklarováno,“ zhodnotil pro Euractiv.cz Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jak vysvětluje ve svém článku agentura Reuters, proces řešení sporů v současném nastavení funguje tak, že se „provinilé“ státy mohou proti rozhodnutí odvolat a WTO nemá nástroje na to, jak cokoliv vymáhat. Změny směrem k efektivnějšímu systému přitom blokují hlavně Spojené státy americké.
„Dále podnikatelská sféra dlouhodobě vyzývá k urychlené diskusi na téma průmyslových dotací a úloze státu v ekonomice, ani zde nebylo dosaženo konsensu. Další oblasti, kde nedošlo k dohodám, jsou např. zemědělství a subvence v rybolovu,“ vyjmenoval Martin.
Poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem, kteří v Abú Dhabí byli, svorně označili konferenci za „neúspěch“ a „zklamání“. Řada světových států podle nich „postrádala konstruktivní přístup“. „Je to signál, že na pravidlech založený systém je stále více pod tlakem,“ varoval předseda výboru INTA Bernd Lange (S&D).
Výkonný místopředseda Evropské komise pro obchod Valdis Dombrovskis, který na konferenci zastupoval EU, byl také evidentně zklamaný z toho, že se v žádné zásadní oblasti nepodařilo najít konsensus. Za viníka nepřímo označil Indii. „Dohody byly na dosah, podporovala je drtivá většina členů, ale nakonec je zablokovala hrstka zemí – někdy jen jedna,“ prohlásil Dombrovskis.
Indie, která doma čelí protestům zemědělců a v květnu ji čekají volby, se snažila přesvědčit ostatní o tom, aby oficiálně a trvale posvětili její politiku státních hmotných rezerv, kdy pro tyto účely nakupuje potraviny od domácích výrobců, čímž je podporuje. Proti se však postavily některé bohatší země.
„Programy veřejných zásob sice mohou mít zásadní význam pro zajištění domácí potravinové bezpečnosti, ale pokud jdou cestou subvencování výrobců, mohou negativně ovlivnit zemědělský obchod a mít dopad na potravinovou bezpečnost jiných zemí,“ komentovala to později ve svém prohlášení Evropská komise.
Pokud jde o rybolov, na stole už několik let leží plán omezit státní dotace, které podle kritiků motivují průmyslové rybářské flotily, aby „vyprazdňovaly světové oceány“ a tím ničily životní prostředí. Také v této oblasti byl ale odpor některých zemí tak velký, že k žádnému zásadnímu posunu nedošlo.
Europoslanec Jan Zahradil před konferencí upozornil ještě na jedno téma, které by si podle něj zasloužilo progres, ale zatím se tak nestalo. Týká se Číny, tedy druhé největší ekonomiky na světě.
„Nevím, jak se dá vysvětlit veřejnosti, že tak silní hráči jako Čína jsou v pravidlech WTO stále označováni jako ,rozvojové země‘. Toto je nefér vůči firmám z rozvinutých zemí, a také vůči skutečným rozvojovým zemím,“ namítl Zahradil na lednovém zasedání výboru INTA.
Jak vysvětluje ve svém komentáři americký diplomat Mark Green, tato klasifikace nabízí Číně řadu výhod na úrovni OSN nebo Světové banky. Konkrétně WTO dává rozvojovým zemím delší dobu na splnění různých finančních a obchodních závazků.
„Řada pozorovatelů tvrdí, že ponechat Číně označení rozvojová země je rozumné vzhledem k obrovským příjmovým rozdílům a skutečnosti, že zhruba 600 milionů Číňanů žije pod hranicí chudoby,“ napsal Green s tím, že Peking má ale zároveň rozsáhlý vesmírný program, největší námořnictvo na světě a rychle se rozšiřující jaderný arzenál.
Co se povedlo
Něco se ale ve Spojených arabských emirátech přece jen povedlo, tedy alespoň z pohledu firem. Prodlouží se moratorium na elektronický obchod, anglicky „e-commerce“.
„Prodloužení moratoria umožní zachování bezcelního obchodu s online službami. To byl hlavní úspěch, který byl v souladu s prioritami podniků pro podporu růstu digitální ekonomiky. Moratorium bude pokračovat, ale bude ukončeno do příštího zasedání ministrů WTO nebo do 31. března 2026, podle toho, co nastane dříve. Proto je nutné hledat návazné řešení,“ napsal redakci Lukáš Martin.
S tím souhlasí i Zahradil. „Musíme se dohodnout na trvalém řešení. Firmy z EU i z rozvojových zemí jen ztratí, když se digitální transakce budou danit,“ řekl europoslanec.
Svaz průmyslu a dopravy ocenil ještě další body, na kterých se v Abú Dhabí našla shoda. „Podařilo se také nerozšiřovat výjimky z TRIPS, které podpoří práva duševního vlastnictví a inovací, došlo také ke konsensu v podpoře rozvojových zemí a transparentního obchodu v oblasti služeb,“ uzavřel Martin.
V závěrečné „ministerské deklaraci“ se členové Světové obchodní organizace zavázali k tomu, že „zachovají a posílí schopnosti multilaterálního obchodního systému s jádrem ve WTO reagovat na současné obchodní výzvy“. Otázka ale je, jak vážně lze tento vágní závazek brát. Převažují názory, že světový obchod čekají krušné časy.
Redakce Euractiv.cz oslovila s žádostí o komentář ke konferenci také ministerstvo průmyslu a obchodu, to ale do vydání článku svou reakci nezaslalo.
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.