Čtyři pětiny lidí ze zemí platících eurem mají za to, že společná měna je pro EU „dobrá věc“. Slováci, se kterými se Češi přirozeně porovnávají, jsou v tomto ohledu na špici.
Výrok prezidenta Petra Pavla o euru rozvířil v Česku debatu o výhodách a nevýhodách přijetí společné měny. V rámci analýz o tom, co by vstup do eurozóny pro Čechy znamenal, je dobré podívat se na zkušenosti z dalších zemí.
Vedle ekonomických dopadů má význam sledovat také posuny ve vnímání eura mezi běžnými lidmi, kteří s ním každý den platí. Průzkumy tohoto typu sbírá každý rok statistický úřad Evropské unie Eurostat. Poslední zveřejněná data pocházejí z listopadu 2023.
Průzkum se respondentů napříč eurozónou ptal na dvě základní otázky. První z nich se soustředí na to, jestli je podle nich „euro dobré nebo špatné pro EU jako celek“. 79 % občanů eurozóny má za to, že společná měna je pro EU dobrá věc, zatímco 14 % je přesvědčeno o opaku. Jak ukazuje graf níže, tento poměr zůstává v posledních letech téměř stejný.
Přestože ve všech 20 zemích eurozóny vnímá euro pozitivně vždy většina lidí, míra této podpory se v jednotlivých zemích poměrně výrazně liší. Zatímco například ve Finsku kladně odpovědělo 88 % respondentů, v Litvě to bylo „jen“ 70 %.
Druhá otázka mířila na to, jestli respondenti považují „euro za dobrou věc pro jejich vlastní zemi“. Přibližně sedm z deseti respondentů (69 %) si myslí, že euro je pro jejich zemi přínosem, zatímco 22 % respondentů se domnívá, že euro přineslo více negativ. Jak ukazuje graf níže, tento poměr zůstává totožný už několik let v řadě, z dlouhodobějšího hlediska je však jasně vidět, že pozitivní vnímaní eura postupně narůstalo.
I zde ale existují poměrně velké rozdíly mezi státy. Na jedné straně spektra se nachází nováček v eurozóně Chorvatsko, kde vidí euro jako přínos pro svou zemi 51 % lidí, na té opačné stojí Finové se svou 85% podporou.
Jak to mají u sousedů
Sousední Slovensko, kam Češi přirozeně hledí jako první, patří mezi země, kde se společná měna těší té nejvyšší popularitě. S tvrzením „euro je dobrá věc pro EU jako celek“ souhlasí 90 % oslovených Slováků, kteří jsou zároveň největšími „meziročními skokany“ (z 80 % v roce 2022).
Ještě více slovenští respondenti meziročně „poskočili“ u kladné odpovědi na otázku, jestli je „euro dobrá věc pro mou vlastní zemi“, a to ze 71 % na 84 %. Jednoznačně tedy platí, že Slováci jsou se společnou evropskou měnou spokojení.
Praktické přínosy
Průzkum se ptal také na praktické přínosy eura pro každodenní život. Přibližně každý druhý respondent (49 %) v eurozóně tvrdí, že euro usnadnilo a zlevnilo cestování, zatímco 42 % lidí uvádí, že cestování není díky zavedení eura snazší ani levnější.
Více než čtyři z deseti respondentů (45 %) mají za to, že díky euru se snížily bankovní poplatky při cestování po různých zemích EU, zatímco 36 % si myslí, že euro nemělo na bankovní poplatky žádný vliv. 19 % respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět.
V dalších kategoriích už se opět objevují vyšší podíly. Na otázku, zda euro usnadnilo podnikání v různých zemích EU, 80 % respondentů souhlasí, zatímco 12 % zastává opačný názor a 9 % uvádí, že neví, zda euro usnadnilo podnikání v EU či nikoli.
O něco více než osm z deseti respondentů (82 %) se domnívá, že euro usnadnilo porovnávání cen a nakupování v různých zemích (včetně nakupování přes internet), zatímco 12 % zastává opačný názor a 6 % uvádí, že neví.
Euro a evropanství
Zatímco praktické dopady eura lidé jasně vnímají, u těch více abstraktních to tak jasné není. Dvě třetiny občanů eurozóny (67 %) tvrdí, že zavedení eura nezměnilo jejich pocit, že jsou Evropany, zatímco 30 % občanů tvrdí, že se díky euru cítí být Evropany více než dříve.
Pokud jde o konkrétní země, tak většina respondentů v Irsku (55 %), téměř polovina na Maltě (46 %) a čtyři z deseti v Portugalsku (40 %) a na Slovensku (40 %) se domnívají, že se díky euru osobně cítí více Evropany než dříve. Nejméně často tento názor naopak zastávají respondenti v Chorvatsku (15 %) a Španělsku (20 %).
