Bývalý italský premiér Enrico Letta, který má na starosti očekávanou zprávu o jednotném trhu EU, chce navrhnout nástroj podobný daňovým úlevám v americkém programu Inflation Reduction Act.
Letta, který má svou zprávu o budoucnosti jednotného trhu EU předložit evropským lídrům 17. dubna, představil zárodky svých návrhů na úterní (19. března) byznysové konferenci v Berlíně.
Ve svém projevu Letta zdůraznil slábnoucí konkurenceschopnost bloku 27 zemí vůči Spojeným státům, které v posledních letech evropskou ekonomiku v mnoha směrech poráží.
Aby Evropa dohnala ztrátu, bývalý italský premiér chce napodobit americký přístup k využívání daňových úlev, které mají motivovat domácí investice, a zároveň zjednodušit administrativní postupy.
Americká federální vláda v rámci svého klíčového programu „Inflation Reduction Act“ z roku 2022 zavedla daňové úlevy na podporu budování obnovitelných zdrojů energie, výroby vodíku a zachycování a ukládání uhlíku (CCS).
„Je možné něco podobného zavést i v Evropě? Rád bych to navrhl, protože pevně věřím, že je to jedna z cest, jak jít přímo k věci a umožnit podnikatelům zvolit si vlastní cestu a cíle,“ řekl Letta.
Ve srovnání s americkými daňovými úlevami evropská podpora často vyžaduje spoustu papírování, připomněl Letta.
Dokončení trhu v telekomunikaci, energetice a financích
Letta zdůraznil také nutnost společné průmyslové politiky na úrovni EU namísto 27 samostatných politik. Vzrostly totiž obavy, že „soupeření“ národních dotací by mohlo prohloubit rozdíly v rámci jednotného trhu.
„Národní průmyslová politika nestačí,“ řekl a zdůraznil, že je třeba využít rozměru jednotného trhu EU právě k tomu, aby se udržel krok s USA, a to například ve výdajích na výzkum a inovace.
Letta rovněž zopakoval svou výzvu, aby EU dokončila jednotný trh v odvětvích, která byla – podle jeho slov z geopolitických důvodů – při vytváření jednotného trhu v roce 1993 záměrně vynechána.
V té době – a částečně i v současnosti – přinášela integrace energetiky, telekomunikací a finančních trhů složitější výzvy než jiné oblasti.
Jednou z příčin vycházejících z minulosti byl fakt, že v případě telekomunikací a energetiky se velmi často jednalo o státem vlastněné firmy, což situaci komplikovalo. U fyzické infrastruktury a sektorových dohod zase platilo, že by vyžadovaly velmi složitá vyjednávání a procesy, aby se vůbec mohly změnit ve prospěch větší integrace.
„Není náhodou, že v těchto třech oblastech – telekomunikace, energetika a finance – máme velmi roztříštěný systém,“ řekl Letta. „Budu se tedy důrazně zasazovat o konsolidaci těchto trhů. Myslím, že je to zásadní,“ dodal.
„Neexistuje průmyslová politika bez energetiky, konektivity a financí, tyto tři oblasti jsou předpokladem pro to, abychom měli silnou a efektivní evropskou průmyslovou politiku,“ prohlásil Ital.
Unie kapitálových trhů není „sexy“, nezbytná ale ano
Ve finančním sektoru jde především o integraci kapitálových trhů. Lettovi se však termín „unie kapitálových trhů“ nelíbí a prý se „pokusí navrhnout jiný“.
„Unie kapitálových trhů nezní příliš sexy a proto si myslím, že potřebujeme novou značku,“ řekl a zdůraznil, že hlavním cílem bude nalákat investice do rizikovějších projektů a inovací.
Letta upozornil, že v současné době mnoho inovativních firem opouští Evropu, aby získaly kapitál jinde.
Přesně na tento trend poukázala také nová zpráva, kterou ve středu (20. března) zveřejnila Asociace finančních trhů v Evropě (AFME).
Zpráva se zaměřuje na německé prostředí a uvádí německé výrobce vakcín Biontech a Curevac jako jasné příklady významných evropských firem, které si pro veřejné obchodování zvolily americkou burzu NASDAQ namísto německé burzy. V USA je totiž příznivější investorské prostředí.
Ze zprávy vyplývá, že německé společnosti, které vstoupily na zahraniční burzu, nejenže rostly rychleji než ty, které zůstaly v Německu (s růstem obratu +159 % oproti +77 % v prvních třech letech po vstupu na burzu), ale v důsledku toho také přesunuly více svých obchodních aktivit mimo zemi.
To „vede k negativním dopadům na německou ekonomiku“ a brzdí její růstový potenciál, uvedla AFME a varovala před podobnými problémy v dalších zemích EU.
