Koncepty Peugeotu z přelomu milénia, které výstředností nešetří

Naše „francouzská“ jízda pokračuje a po Jardovo výběru příšerných aut ze země galského kohouta a povedeném návratu Renaultu Espace tu mám další zajímavosti. Peugeot se nikdy experimentů moc nebál – nejednou se mu to vyplatilo, ale samozřejmě to taky občas nevyjde. Sám jsem třeba zvědavý, jestli se jeho řešení i-cockpit (přístroje nad malým volantem) jednou opravdu masově uchytí a stane se z něj norma nebo v tichosti zanikne. Pojďme se dnes podívat na některé koncepty z nedávné minulosti (plus mínus přelom milénia), které stojí za zmínku. Některé šílené, jiné naopak docela rozumné. Vyberete si kandidáta, který se tehdy měl začít vyrábět, nebo přidáte jiný zajímavý koncept se lvem ve znaku?

Peugeot Moonster (2001)

Pojďme na to pěkně zostra. Peugeot Moonster byl na přelomu milénia vizí nedaleké budoucnosti. Marko Lukovič, který tento koncept pro francouzskou značku navrhnul, takto viděl osobní automobilovou dopravu za 20 let. To znamená, že se podobné vozidlo se lvem ve znaku má už asi třetím rokem nabízet v showroomech! Ne že by Peugeot neměl vozidla s lehce futuristickou vizáží, ale takhle daleko ještě není. Moonster se inspiroval lunárním vozítkem. Byl prezentován na autosalonu ve Frankfurtu (mimochodem přesně 11. září 2001), jako vítěz soutěže Peugeot Concours Design a Marko si za něj odnesl šek ve výši pět tisíc Euro. Interiér je možná trochu překvapivě čtyřmístný, ale větší zajímavostí byla možnost celou karoserii o několik desítek centimetrů zvednout. Reálně toto „auto“ samozřejmě nikdy nejezdilo, ale možná se jich nakonec prodalo násobně víc, než byste čekali. Moonster totiž jako malý model nabízí třeba Norev, ale i další výrobci, a tak může být váš už za pár korun.

Peugeot VrooMster (2000)

Ačkoli je výslovnost lehce podobná jako u naší disproporčně nafouknuté dvojkové Fabie, realita snad nemůže být rozdílnější. Místo prostorné kabiny a rozumných provozních nákladů byl u VrooMsteru kladen důraz hlavně na… Já ani nevím co. Každopádně vzniklo malé dvoumístné skorokabrio, které mělo zaručovat „potěšení z jízdy“. Dopředu se vešel 1.6 litrový motor z dvěstěšetky a s rozměry 3,16 m na délku a 1,36 metru na šířku bylo toto auto (nebo čtyřkolka?) do města jako dělaná. Pokud vám Moonster přišel trochu jako podvod, protože ho Peugeot vlastně nenavrhoval, VrooMster už opravdu pochází z Peugeot Style Centre. Konkrétně se jednalo o řadu „City Toyz“ a představíme si i další zástupce (celkem to byly 4 vozy)

Peugeot Kart Up  (2000)

Kart Up se od Vroomsteru na první pohled lišil především tím, že cestující neseděli za sebou, ale vedle sebe a vůz byl kvůli tomu asi o 20 centimetrů širší. Tím důležitějším rozdílem byla ale použitá technika. Kart Up totiž byl opravdu zaměřením sporťák, a tak měl ukrývat motor se šesti válci do V a výkonem 152 kW. Na tak malé auto opravdu úctyhodná porce. Navíc posádka seděla těsně nad zemí, nad hlavou byl jen skleněný oblouk, který se při vystupování celý odklápěl. Jestli mě mrzí, že z dnešního výčtu se nic opravdu sériově nevyrábělo, tak je to právě Kart Up, se kterým bych se s chutí opravdu projel. (Možná by mi i stačilo projet se Renault Sport Spiderem, který se vyráběl o pár let dříve.)

Peugeot Bobslid (2000)

Třetím v rodině byl už konvenčněji (ale opravdu jen o malinko) pojatý Bobslid. Konvenčněji znamená, že měl alespoň zcela krytou kabinu, ale to bylo z těch normálních věcí asi vše. Řidič si mohl vzít rovnou dva spolujezdce, přičemž první seděl namáčknutý na něm a druhý měl relativní pohodlí v druhé řadě. Zvláštností je také nastupování do vozu, kdy se zvedala celá polovina kabiny směrem vzhůru a nastoupit tak bylo možné jen z pravé strany. Parádní je velmi čistý, hladký a tudíž aerodynamicky tvar vozu, za kterým se v dnešní elektrické době automobilky ženou. Krásným detailem jsou pak povedené disky kol se lvem, ale také jejich značně rozdílná velikost. Bohužel se mi nepodařilo sehnat fotku kabiny, musíme tedy věřit zprávám, že se Bobslide nespoléhal na klasický volant, ale na dvě páky nebo joystick, což prý vytvořilo „elektrizující zážitek“. K tomu asi pomohl i zajímavý pohon, protože vůz měl na každém kolem deset malých 500 W elektromotorů, což dávalo celkový výkon 20 kW. Rozhodně originální, ale asi tuším proč se tohle složité řešení nechytilo.

Peugeot Tulip (1996)

Opusťme nyní koncepty „City Toyz“ a pojďme ještě k o čtyři roky starší vizi. Peugeot totiž na malá auta do ucpaných měst myslel vždy. Dva roky před prvním Smartem Fourtwo proto přišel třeba s konceptem Tulip. Měl to být dokonalý městský elektrický vůz schopný pohodlně usadit dva cestující a Peugeot ho vyvíjel spolu s Citroënem. Maximální výkon motoru činí pouze 9,6 kW a tato hodnota dává tušit, že to trhač asfaltu nebude. Nejvyšší rychlost kolem 75 km/h by ale měla na městský provoz stačit, stejně jako dojezd kolem 80 km. Myslelo se i na další praktické drobnosti – třeba dveře se posouvali dopředu místo otevírání do stran, což mohl řidič ocenit při parkování v těsných prostorech. Záměrně píšu řidič a ne majitel – Tulip byl především vizí pro sdílenou mobilitu. I proto měl indikátor nabíjení na střeše, aby každý už z dálky viděl, jestli si tohle konkrétní vozítko na pár kilometrů půjčit nebo ne.

Peugeot 607 Feline (2000)

Ač můžete Peugeot 607 klidně i dnes vlastnit, verzi Feline si bohužel nekoupíte. Tento koncept ze Ženevy byl představen trochu netradičně rok po uvedení limuzíny 607 a měl kupce lákat na budoucí možnosti. Přední a zadní část tedy limuzínu svými tvary připomínají, ale to co je mezi nimi už vůbec. Jedná se o dvoumístný roadster s prosklenou kabinou a předlouhou kapotou, ve které byl V6 3.0 litrový motor umístěný podélně. Ani zde se do kabiny nedostanete tradičním otevřením dveří. K tomuto jinde jednoduchému úkonu je zde několik elektromotorů – první nechá sjet dolů panel karoserie u daného místa, tak jak to umí třeba BMW Z1. Druhý elektromotor posune přední část skleněného krytu kabiny o 50 centimetrů dopředu, a aby toho nebylo málo, třetí motor posune zadní část skla o 12,5 cm dozadu. Až nyní můžete naskočit do zářivě červené kabiny, kterou si jistě nechcete zamazat špinavými botami. I proto je pod každým sedadlem přihrádka právě pro ně. Inu francouzi… Designem se ale jak zevnitř, tak zvenku jedná o nádherný vůz, který bych rád vídal třeba na francouzské riviéře zalité sluncem.