Téměř sedmdesát let byl Památník národního písemnictví svázán se Strahovem. Budovy tamního kláštera včetně historické knihovny převzal po nuceném odchodu premonstrátů v roce 1952, tehdy jako Památník národní kultury.
O rok později byla na Strahově otevřena stálá expozice k dějinám české literatury, nyní již v instituci přejmenované na Památník národního písemnictví. Chronologicky pojatá expozice měla v intencích historické koncepce Zdeňka Nejedlého propagovat pokrokové tradice. Tato expozice byla zrušena v roce 1991 a současně se už tehdy začalo pro instituci hledat nové místo.
Z diváka se má stát tvůrce
Aktuální podoba expozice Památníku národního písemnictví, respektive Muzea literatury se začala rýsovat v letech 2018–2019. V Petschkově vile v Bubenči návštěvníci uvidí převážně památky datované až od národního obrození – část historických sbírek byla totiž vydána na základě restitučního zákona původním majitelům.
DLOUHÉ STĚHOVÁNÍ■ Nové sídlo v bubenečské Petschkově vile, kde do roku 1989 sídlilo čínské velvyslanectví, převedla vláda do vlastnictví Památníku národního písemnictví v roce 2005. ■ Až do roku 2012 o budovu probíhal soudní spor s hlavním městem Prahou, která si na ni rovněž činila nárok. ■ V červnu 2017 začala rekonstrukce, otevřít se mělo v roce 2019. O další posun se postaral mj. problém se statikou. |
Nová expozice sice není chronologická, je ale rozdělena do dvou částí – v podzemí naleznou návštěvníci vybraná témata 19. století, v přízemí se jim otevře literární svět 20. století. Literatura bude reprezentována ukázkami děl ve formě rukopisů, knihami, filmovými adaptacemi, autorskými videi, zvukovými nahrávkami, výtvarnými díly i trojrozměrnými předměty. Tým kurátorů využil tradiční formy vystavování i moderní technologie tak, aby zpřítomnil návštěvníkovi literaturu jako otevřený a inspirativní prostor pro vlastní čtení, v němž se z diváka stává tvůrce.
Vzácné sbírkové předměty budou z depozitářů vybírány a vystavovány postupně. Princip nestálosti zohledňující mimo jiné omezené možnosti vystavování originálních sbírkových předmětů je zároveň příslibem, že se v expozici budou obměňovat jak jednotlivé sbírkové předměty, tak celé části expozice.
Pro badatele se nic nemění, nové sídlo jim bude otevřené, stejně jako sídlo na Strahově. Odborné veřejnosti či literárním vědcům poslouží v prvním patře umístěná studovna. Instituce pojala změnu i jako příležitost více se otevřít veřejnosti.
„Muzeum literatury online“ bude prezentovat projekty digitalizovaných sbírek PNP. Katalog k (ne)stálé expozici je jedním z nich. Poskytne informace o vystavených sbírkách jak návštěvníkovi v expozici, a to s využitím dnes již běžných QR kódů, tak i zájemcům, kteří si katalog otevřou v pohodlí domova. Za vstřícnou architektonickou podobou místností i samotných expozic stojí Studio Objektor.
Navzdory blížícímu se očekávanému zářijovému termínu muzeum stále nezveřejnilo přesné datum otevření. Až k němu dojde, mělo by se muzeum stát vítaným oživením pražské Bubenče, a to nejen díky promyšleným expozicím, moderně vybaveným studovnám, ale také díky přístupné rozlehlé zahradě.
