Rada centrální banky nepřekvapila. Základní úrokovou sazbu snížila na 5,75 procenta
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.
Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.
Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem ale je rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.
Rychlejší snižování sazby?
Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta, uvedl guvernér ČNB Aleše Michl. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
Koruna prudce oslabuje, pro českou konkurenceschopnost je stále příliš silná
Číst článek
Podle analytiků by aktuální inflace umožnila rychlejší snižování sazeb, ale jedním z argumentů pro mírnější uvolnění měnové politiky bylo oslabení koruny.
Michl řekl, že bankovní rada vývoj kurzu velmi zvažovala. „Pokud by dál oslabovala, je to něco, co bychom neradi viděli, protože další oslabení není konzistentní s tím, abychom udrželi nízkou inflaci,“ řekl.
Michl připomněl, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent.
Zároveň ale zdůraznil, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle centrální banky. ČNB podle něj bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent.
Vyšší inflace ve službách je podle Michla jedním z rizik pro budoucí zrychlení cenového růstu v Česku. Jako další rizika zmínil rychlé oživení úvěrového a hypotečního trhu nebo přehnané mzdové požadavky.
Průměrná inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta, Česko je na tom lépe
Číst článek
Při naplnění rizik by se inflace podle něj mohla odpoutat od dvouprocentního cíle a přiblížit se ke třem procentům. Bankovní rada proto bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně.
Guvernér zatím nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.
Levnější hypotéky
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levněší půjčky na bydlení. Nicméně při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
