Šéf pošty: Na nutné investice do Balíkovny nemáme, prodat by se mohla významná minorita
Česká pošta má před sebou přípravu transformace a bude se ucházet o novou licenci na poštovní služby. Tendr připravuje Český telekomunikační úřad. V minulosti byla pošta v soutěži o licenci sama, letos to asi nebude jiné. „Myslím si, že povinnosti, které jsou kladeny na držitele poštovní licence, jsou tak náročné, že tady aktuálně nevidím konkurenta,“ říká generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Právě veřejná služba bude do budoucna pro poštu zásadní, komerční balíková logistika se totiž má od ledna příštího roku vyčlenit do nové akciové společnosti. Stát by v ní mohl podle Štěpána pak část akcií prodat strategickému partnerovi.
Jak podle vás pošta funguje po zrušení 300 poboček? Jakou máte po tři čtvrtě roce, kdy k tomu došlo, zpětnou vazbu? Udělali jste někde chybu?
Dovolím si tvrdit, že pošta funguje podle našich prognóz a předpokladů. To znamená, že naše výpočty se ukázaly jako správné a v takových těch běžných týdnech standardního roku nedošlo k žádnému dramatickému nárůstu čekacích dob. Dokázali jsme všechny klienty zrušených poboček obsloužit na zbylých pobočkách a na kvalitě služby se to neprojevilo.
2900 poboček
Skutečně nemáte žádnou zpětnou vazbu, že se někde zvýšily čekací doby? Já mám pocit, že ve veřejném prostoru toho bylo opravdu hodně, že si lidé stěžovali, jak se na některých místech zahustilo čekání na poště.
Jasně, ale musíme oddělit standardní týden, který běží 11 měsíců v roce, od týdne, který je před Vánoci. V té době prostě budete mít vyšší čekací dobu při větší návštěvnosti poboček vždycky.
I kdybyste jich měla 300 nebo 500 navíc. My vycházíme z nějakých datových podkladů, ale samozřejmě ne všechno se dá vyhodnotit od stolu. Jak já, tak můj tým, který řídí pobočkovou síť, tak průběžně vyráží za vedením měst a konzultuje to, co slíbil. Tedy že kvalita obsluhy bude nadále v nějakých parametrech.
Minulý týden jsem třeba osobně navštívil primátorku jednoho krajského města. Potvrdili jsme si, že byť jsme zrušili pět z devíti poboček, tak na kvalitě obsluhy se to neprojevilo a vlastně ani vedení města neregistruje nějaké stížnosti svých občanů.
Takže jste nemuseli někde předělat ten plán, protože se ukázalo, že bylo neadekvátní zrušit v daném místě pobočku a vrátili jste ji tam?
Ne, ne, ne, toto nenastalo. Pokud jsme něco udělali, tak že jsme vyměnili kus za kus.
Počítáte teď s nějakou další vlnou snižování počtu pošt?
Nepočítáme. My vycházíme z toho, že v tuto chvíli máme nějaký strategický záměr, který nabízíme zakladateli, tedy státu a občanům. Počítáme, že dodržíme legislativní rámec. To je 2900 poboček v republice.
Zdražovat známky ani rušit pobočky nebudeme, za výplatu důchodů ale chceme víc, říká šéf pošty
Číst článek
V tom jsou započítány i Pošta Partner, kdy si poštu vlastně provozují soukromníci a vy jim na to připlácíte?
Přesně tak. Když to řeknu úplně zjednodušeně, tak kamenná pobočka provozovaná Českou poštou anebo kamenná pobočka provozovaná externím partnerem, je podle toho legislativního výkladu jedno a totéž.
Kolik těch Pošta Partner teď je?
Přes 900. Minulý měsíc jsme otevírali devítistou.
Pošta ve ztrátě
Důvodem, proč jste pobočky rušili, bylo hlavně ušetřit a dostat poštu ze smrtelné křeče, kdy vám hrozil pomalu bankrot, protože jste za sebou táhli obrovské ztráty. Jak se to tedy promítlo do vašeho hospodaření? Ukázalo se, že ten provoz poboček byl opravdu tak důležitý?
Určitě. Tady je ten algoritmus velmi jednoduchý i výpočty jsou velmi jednoduché. Takže potvrzujeme, že v tom standardním fiskálním roce zrušené pobočky přispěly k tomu, že ušetříme 700 milionů korun.
Takže místo jeden a půl miliardy ztráty za rok 2023 to bude 800 milionů?
Bude to míň než 800 milionů korun, čekáme ještě na nějaké potvrzení od auditorů, ale ano, bude to pod 800 milionů plánované ztráty. Plán byl jeden a půl miliardy, ale ten obsahoval určité aktivity, které se nerealizovaly.
Reálný výhled někdy na začátku loňského roku byl dramaticky někde jinde, takže to spíše poměřujeme k té hodnotě minus 3 miliardy. To byla očekávaná skutečnost začátku loňského roku. Když si to spočítáte, tak to máte lepší hospodaření asi o 2,3 miliardy oproti výhledu. A v těch 2,3 miliardy máme tu položku necelých 700 milionů korun za provoz poboček. Ten zbytek jde za dalšími aktivitami.
Můžete tedy upřesnit, jak hodně pod 800 milionů korun ta ztráta za loňský rok má být?
Plus minus 750 milionů korun.
Pobočky České pošty končí od ledna s prodejem novin a časopisů. Podnik se nedohodl s distributory tisku
Číst článek
Kromě toho zavírání poboček samozřejmě došlo i k propuštění zhruba tisícovky zaměstnanců České pošty. Budete dál propouštět?
V loňském roce to byly nárazové věci a ano, bylo to někde kolem 1300 lidí, kteří opustili podnik Česká pošta. Letos určitě nepočítáme s něčím podobným. Ale jinak s těmi personálními kapacitami pracujeme průběžně dál, to znamená, pořád vlastně organizujeme provoz, racionalizujeme určité procesy.
A pak je otázka, jestli už je to přirozená fluktuace, k tomu si naberete nového člověka nebo třeba to pracovní místo zrušíte. My jsme ještě udělali na začátku roku redukci administrativních a manažerských pozic v řídících strukturách, ale jak říkám, pro letošní rok by to spíš byla klasická operativní práce.
Takže přirozené odchody. Ale s žádným dalším propouštěním letos nepočítáte.
Ano, takhle jednoduše se to dá říct.
Počítali jste s tím, že do hospodaření České pošty dostanete přes miliardu korun za prodej sídla pošty v centru Prahy v Jindřišské ulici. To se ale doposud nepovedlo, protože v té soutěži jste nenašli zájemce. Kdy plánujete další soutěž?
Podle mých informací z toho přípravného procesu spustíme další kolo elektronické aukce v nejbližších měsících. Do pololetí bychom chtěli mít otestován zájem o tuto nemovitost a pak uvidíme podle reakcí, jak budeme postupovat dál. Těch variant je vícero.
Prodej nepotřebných nemovitostí
Myslíte si, že vám nějak zásadně pomůže váš záměr, že z podmínek prodeje má vypadnout povinnost pro nového majitele zachovat v budově pobočku pošty? Byl to ten hlavní problém, proč se vám to nepodařilo dříve prodat? Co vám z toho testování trhu vlastně vyplývá?
Rozdělím to na dvě věci: když vedeme diskuse o dalších variantách prodeje, tak debatujeme všechny možnosti. Pro některého zájemce může být zajímavé, že pobočku v nemovitosti mít bude a bude mít zaručený nějaký příjem, zase jinému z důvodů dispozičních a z důvodu nějakých budoucích strategických akcí s nabytou nemovitostí, tak mu ta pobočka nedává smysl.
Máme tedy připravené varianty jak s pobočkou, tak bez pobočky. Ta druhá věc, co jste zmínila, a proč ten obchod nevyšel, tak je třeba hledat spíš odpověď na druhé straně, to znamená u potenciálního zájemce a tím bylo hlavní město Praha. My jsme se korektně potom bavili o tom, že se během prodeje vyskytly i jiné možnosti, jak vyřešit potřeby hlavního města Prahy.
Respektujeme to a bavíme se dál, takže neviděl bych v tom, že to zrovna byla ta pobočka, která způsobila, že se budova neprodala.
Nejen na úřadu práce. Od nového roku půjde žádat o příspěvky i na vybraných přepážkách pošt
Číst článek
Co vám z těch jednání tedy vyplývá? Z jaké oblasti by mohl být kupec, na co byste vsadil?
Nejde si vsázet... Je třeba si přiznat, že hodnota budovy je jeden a půl miliardy, což není úplně jednoduchá akce.
Pod tuto cenu tedy nepůjdete?
Určitě ne. Máme řešení, jak ty věci zabezpečit. A myslím si, že nejsme v situaci, že bychom museli jít pod cenu a třeba v dalších kolech aukce cenu snižovat. To určitě není náš záměr.
Kromě prodeje hlavní budovy v centru Prahy, tak prodáváte i uvolněné budovy po zrušených pobočkách v regionech. Získala jsem takový dojem ze zpráv, co jsem četla, že tam se to také příliš nedaří nebo že spousta těch prodejů nevyšlo. Dá se tedy nějak kvantifikovat, co se vám podařilo prodat a za kolik, jestli to bylo významné a mělo to nějaký smysl?
Já bych řekl jednu zásadní věc. Česká pošta nepotřebné nemovitosti prodávala, prodává a bude prodávat dál. Myslím, že zavření 300 poboček, z toho asi 77 jich bylo našich vlastních, tak to není žádná dramatická událost, která by měla extrémně navyšovat příjmy z prodaného majetku.
Jestli mě paměť neklame, tak v roce 2022, kdy fungovalo 3200 poboček, jsme prodali majetku asi za 1,3 miliardy a v loňském roce jsme prodali majetku za 0,7 miliardy, takže to není fakt nic senzačního.
Transformace
Vedle toho, že jste loni zavírali pobočky, propouštěli lidi, tak také česká vláda rozhodla loni v červnu o transformaci celé státní České pošty. Ta má vypadat tak, že už od ledna příštího roku by pošta měla fungovat rozdělená na dvě části, na komerční služby a pak ty veřejnoprávní služby, což je pro představu povinnost doručovat listovní zásilky. Jak jste daleko v přípravě transformace?
Jsem rád, že celý transformační záměr, který jsme připravovali v loňském roce a který jsme předložili vládě, běží podle harmonogramu. Takže očekáváme, že skutečně v lednu příštího roku by mělo dojít k vyčlenění komerční balíkové logistiky do samostatné entity. Aktuálně je v meziresortním řízení vypořádáván tzv. transformační zákon, který by měl vyřešit všechny legislativní souvislosti toho vyčlenění.
To bude nově akciová společnost?
Logicky by to měla být akciová společnost vlastněná státem.
A veřejnoprávní část zůstane státní podnik?
Ano, počítáme s tím, že nadále zůstane zachovaný brand Česká pošta, státní podnik, který bude poskytovat všechny věci, co poskytuje doposud.
Pokud jde o tu balíkovou, komerční část, co s ní bude? Bude na prodej, nebo budete hledat jenom strategického partnera?
To samozřejmě asi úplně není otázka na mě, ale na budoucího majitele.
Vy jste ale znalec trhu, na kterém je obrovská konkurence. Všichni víme, že jsou tady firmy, které, a teď se nezlobte, ale možná posílají balíky lépe, rychleji a levněji než Česká pošta. Tak co s tím bude?
Určitě. Já se nezlobím, že to takto říkáte. Myslím, že to je totiž zrovna jedna z příčin, proč by balíková logistika České pošty měla být v samostatné firmě. A proč bychom se měli zamýšlet nad tím, co s tím dál, protože ten trh je opravdu velmi konkurenční a zákazník je velmi citlivý na změny.
Vyžaduje větší a větší komfort, cenově je přitom celý ten trh nějakým způsobem zakonzervovaný. Jestli chcete udržet svůj tržní podíl, mít spokojeného zákazníka, ať už na straně odesílatele, nebo na straně adresáta, tak prostě do toho podniku musíte něco investovat. Jsem přesvědčen, že minimálně debata o vstupu strategického investora je relevantní a tímto směrem by se mělo uvažovat.
Najít poštovní schránku může být problém. V Královéhradeckém kraji v posledních letech ubývají
Číst článek
Protože pokud by samostatná logistika zůstala bez dodatečných investic, a já říkám upřímně, že Česká pošta na ty investice v tuto chvíli nemá kondici, tak by to bylo špatně pro celou republiku, pro celý ten podnik a vůbec pro všechny klienty.
Kdyby to bylo na vás, stálo by za to prodat třeba majoritu v budoucí Balíkovně?
Neříkám, že majoritu, ale myslím si, že určitě nějakou zásadní minoritu bychom měli kapitalizovat.
Licence na poštovní služby
Pokud jde o tu druhou část, o tu vlastní poštovní službu, tak na tu držíte jako Česká pošta licenci od Českého telekomunikačního úřadu a ta je platná jenom do konce letošního roku. Čili teď v průběhu roku by měl být vypsán tendr na novou licenci. Máte už nějaké informace, kdy bude vypsán a změní se nějak podmínky? Protože většinou v posledních letech byla pošta sama, kdo se o tu licenci hlásil.
Mám pocit, že to bylo projednáváno i několik týdnů zpátky na vládě, kdy Český telekomunikační úřad komentoval ve svém materiálu průběžný stav o tzv. přezkumu a přípravě právě toho nového tendru.
Počítáme s tím, že do konce pololetí budou vypsány podmínky tendru a my se přihlásíme. A samozřejmě vedeme na různých platformách, a to je jedno, jestli s Českým telekomunikačním úřadem, zakladatelem nebo s nějakou odbornou politickou veřejností, odborné debaty o tom, co by mělo a nemělo být v podmínkách právě nové licence.
Tvrdíme, že se nemůžeme dívat na trh poštovních základních služeb v roce 2024 optikou třeba roku 2015, o čemž jsou dnešní podmínky. Takže usilujeme o pár změn, které by přispěly k hospodářské stabilitě provozovatele.
A můžete říct nějaký příklad, aby to bylo jasnější? Co to znamená podmínky roku 2015 a jak by se měly změnit?
Jeden z těch typických příkladů je, že držitel nové poštovní licence nemusí právě provozovat a udržovat nějaké, byť minoritní, portfolio balíkových služeb, neboť si trh vytvořil svoje balíkové služby, které chtějí spotřebitelé. A ten trh je úplně krásně řešitelný privátními subjekty.
Takže nejde o to, že byste třeba do některých oblastí neměli povinnost doručovat zásilky nebo že by se neměly doručovat třeba každý den nebo něco takového?
Ne, tak to určitě ne. Co se týká té povinnosti obsloužit území každý den v oblasti listovních zásilek, tak tam o žádnou změnu neusilujeme. Neusilujeme ani o změnu redukovat počet poboček.
Co by se vlastně stalo, kdyby se tady objevil nějaký konkurent, a vy jste tu licenci nezískali? Když nebudete provozovat listovní služby a prodáte Balíkovnu, tak vlastně nebude pošta ani potřeba?
Hypoteticky to lze takto říct.
A je podle vás reálné, že se to stane? Je tady silný konkurent, který by se mohl přihlásit?
Myslím si, že povinnosti, které jsou kladeny na držitele poštovní licence, jsou tak náročné, že tady aktuálně nevidím konkurenta, který by dokázal za přijatelných ekonomických podmínek ty povinnosti plnit. Vezměte si, že my dostáváme za provoz univerzálních povinných služeb zákonem stanovenou úhradu jeden a půl miliardy.
Přesto každý rok deklarujeme, že ten provoz atakuje hranici dvou miliard. Takže to fakt není jednoduchá záležitost. Pak jsou to i legislativní podmínky, zejména práce s hotovostí. Anebo podmínka obsloužit každé místo každý den, ať už máte horský terén, nebo jakkoliv vzdálenou lokalitu, tak potřebujete fakt velké provozní kapacity. Není to úplně jednoduchá záležitost.
Z České pošty se vyčlení Balíkovna, bude mít na starosti logistické a balíkové služby
Číst článek
Když na té veřejné službě máte ztráty, budete usilovat o navýšení té úhrady, anebo to bude znamenat nějaké další zdražování poštovních služeb? Anebo si sáhnete do vlastního hospodaření a nebudete třeba nakupovat předražená elektrokola a podobně?
Na to je několik odpovědí. Primárně se bavíme o tom, že pokud vzniká povinnost tady udržovat infrastrukturu, ať už pobočkovou, anebo infrastrukturu doručovatelů, tak je legitimní vést debatu a já jsem za to moc rád, že máme na druhé straně stolu partnery, jak tu infrastrukturu využít i k něčemu jinému, než je pouhý provoz poštovních služeb.
Myslím, že to je asi náš primární záměr. To znamená kapacitu, kterou musíte držet, tak dovytížit dalšími službami a být otevřenou infrastrukturou pro stát, samosprávu.
Druhá věc je, že samozřejmě se taky díváme pořád na vnitřní procesy České pošty. Já jsem přesvědčen, že existují zdroje pro racionálnější provoz podniku. Takže to je taky směr, kterým jste to hospodaření schopna dostat do lepších čísel. No a otázka ohledně zdražování. Já si nemyslím, že v tuto chvíli je trh listovních a peněžních služeb podhodnocen. To znamená, že bychom uvažovali o nějakém zdražování.
Takže dražší známky nebudou?
Ne, to si nemyslím, ale spíše se zase bavíme o tom, že pokud už něco děláme, tak bychom to měli dělat opravdu za tu cenu, za kterou se to dělá. Takže doručovat dneska důchody za 35 korun, tak to opravdu je hodně pod náklady. A bavíme se o tom, abychom dostali vlastně zaplaceno tolik, kolik máme náklady bez maržové přirážky.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
