Částečný součet: Moderna žaluje konkurenci, Kalifornie zakazuje spalovací motory, Kolumbie povoluje kokain a v Německu na dráze má přednost koks

Jen pro začátek: Tu Artemis byste samozřejmě zameškat neměli, je to veliká věc (jen, co odejde tenhle newsletter do světa, začnu sepisovat, proč to je velká věc). My ji budeme sledovat velice pozorně (stejně jako celý svět), start je plánován na pondělí 29. 8. ve 14.33 našeho času.

Ale kvůli letu k Měsíci nezapomeňme na to všechno, co se děje na Zemi.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

• Zhruba v době vyhynutí dinosaurů zasáhl Zemi možná ještě jeden velký asteroid, o němž se dosud nevědělo. Jeho impaktní kráter se nechází v Atlantiku asi 500 km od afrického pobřeží. Objev ale ještě není potvrzen.
• Jak si poradit se smutkem z toho, že končí léto. (Třeba nevíte, o čem je řeč, třeba ano. Na mě padne každoročně nejpozději den po slunovratu.)
• Věci kolem nás jsou stále méně barevné, tvrdí výzkum založený mimo jiné na fotografiích muzejních exponátů. Vkus se posouvá k uměřenosti – a ke stupňům šedi. (Myslím, že to je sporné; zcela jistě by se mělo dodat, že to platí hlavně pro západní kulturu. Například v Indii si na nedostatek barev nikdo stěžovat nemůže.)
• Díky Webbovu teleskopu víme o první exoplanetě, v jejíž atmosféře je oxid uhličitý. Je to horký plynový obr (takže tam nejspíš život není) vzdálený 700 světelných let (takže i kdyby tam život byl, jen tak se o tom nepřesvědčíme). Ve sluneční soustavě je v atmosférách planet CO₂ běžný, jinde by měl být také, ale nikdy dřív se ho nepodařilo detekovat.
• Webbův teleskop také pořídil úchvatné snímky Jupitera.
• Vědecké časopisy v USA budou od roku 2026 povinny zdarma zpřístupnit články popisující výzkum financovaný z amerického federálního rozpočtu.
• Starlink výrazně zlevňuje své družicové připojení k internetu, a to i u nás. Měsíční připojení teď bude stát 1400 Kč, počáteční investice do hardwaru je 9100 Kč. Je to vedlejší efekt dohody mezi Muskovou firmou a T-Mobile; společně chtějí konkurovat mobilním sítím zejména v odlehlejších oblastech USA, kde je špatné pokrytí signálem. (Má to mnoho háčků.)
• Umístit datacentrum pod hladinu moře znamená levně vyřešit jeden z hlavních problémů: chlazení. První má být v provozu už letos.
• Na spáleništi v Českém Švýcarsku se začíná objevovat první zeleň.
• Betelgeuze se v supernovu nepromění, ale stejně se pořád chová podivně.
• Zemřel Jaroslav Sýkora, český průkopník psychologie kosmických letů.
• Lidé možná chodili Afrikou po dvou už před sedmi miliony let, tedy o milion let dříve, než se zatím soudí. Pokud to byli lidé.

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Německo má první železniční linku, po které jezdí výhradně vodíkové vlaky. Spojuje Brémy a Hamburk (přesněji řečeno Buxtehude, satelitní město u Hamburku), měří asi 100 km a těch čtrnáct souprav od Alstomu, které tam jezdí, se prý vyplatí víc než elektrifikace trati. Člověka k tomu nevyhnutelně napadají dvě otázky. Zaprvé, kde a jak se bere potřebný vodík? Skoro všechen vodík pro průmyslové účely se dnes vyrábí z fosilních paliv, a to i v Německu. Nejčastěji ze zemního plynu. „Zelený vodík“ je technologicky možný (když rozkládáte vodu elektřinou vyrobenou výhradně z obnovitelných zdrojů), ale zhruba třikrát dražší – ledaže se nacházíte někde, kde je sluneční, větrná či geotermální energie velmi levná. A druhá otázka: Budou teď před těmi pěknými novými soupravami mít přednost vlaky s uhlím?

Asi jen pro chemiky: Derek Lowe zas narazil na jednu