Nedávno nás opustila zpěvačka Hana Zagorová. Jak na ni vy osobně vzpomínáte?
Hanka Zagorová, to bylo takové sluníčko. Já si vzpomínám, že jsme jednou měli společnou šatnu na vyhlašování cen TýTý. Tam nás bylo asi šest ženských, tak si dovedete představit, jaké tam bylo dusno. V jednu chvíli do toho přišla Hanka úplně zmoklá z venku a řekla: „Holky tam tak krásně prší! Nemáte kulmu?“ Všechny jsme se začaly strašně smát, protože vypadala jak vodník a vůbec jí to nevadilo, jen si pochvalovala, jak venku krásně prší. Mám na ni velice dobré vzpomínky.
Dělala jste s ní někdy rozhovor?
Například když jí bylo sedmdesát před tím jejím velkým výročním koncertem. Tam mi řekla velice citlivou zprávu, o které chtěla, abych ji neříkala dál. Ono se to stejně samozřejmě za chvíli rozšířilo, že se jí ta nemoc vrátila… Léčila se s léčitelem, on jí dával nějaké čaje a nemoc jí opravdu zmizela. Už si myslela, že je to v pohodě, a před těmi 70. narozeninami se jí to znovu vrátilo. Opravdu jsem ale myslela, že se to vyřešilo a že se to nevrátí až v takovéto podobě. Mě to tedy strašně zdrtilo, ta zpráva o jejím odchodu.
Kde vás informace zastihla?
Byla jsem ráno v rozhlase, pak jsem přišla domů, otevřu internet a viděla jsem to. Vzalo mě to hodně. Myslím si, že Hanka zůstane v našich srdcích. Ty písničky jsou překrásné. To je jedna z mála zpěvaček, jejichž písničky jsou zpívatelné kýmkoliv, že si je můžete také zazpívat. Nedovedu si představit, že bych si zpívala Beyoncé třeba. (smích) Nebo někoho takového. Ale toto jsou opravdu písničky, které přežijí.
Zuzana Bubílková a Miloslav Šimek v pořadu Politické harašení aneb S politiky stále netančíme (2003)
V poslední době se hodně řeší, že jste si troufla dělat si dobrý den z českých celebrit.
A já jsem to vůbec tak nemyslela. Já si myslím, že to je trošku přehnané, že si dělám dobrý den z českých celebrit, když nejde o tu celebritu, ale o to, co dělá. A je mi úplně jedno, jestli je ten člověk celebrita, politik nebo kdokoliv. Když udělá něco, co je opravdu směšné, tak to zkusím udělat také. Ale já jsem to dělala vždycky. Jediný rozdíl je v tom, že jsem to teď začala dávat na sociální sítě a je to více vidět. Sociální sítě jsou mnohem silnější než televize, rozhlas a nevím, co všechno. Dělám třicet let i mnohem drsnější vtípky na celebrity a nikdo si toho nevšiml. Tady jich dám pár takových, a udělá to humbuk na dvě republiky. Byla jsem překvapená, protože mi třeba ze Slovenska nadávali kvůli Lele Ceterové. (smích)
Mám žízeň jak Dáda, napsala Bubílková. Patrasová zareagovala |
Jak konkrétně?
To bylo opravdu drsné. Samozřejmě, že si vůbec asi ani nepřečetli, co to je, nebo kdo tam je, podle toho, co mi tam jedna sledující psala. Vůbec nešlo o tu nevěru. Šlo o parodii toho celého, co předvedli pro média. Protože normální svatba by asi nikoho až tak nezaujala, tak udělali prostě tento cirkus. A já jsem to vlastně zesměšnila, nadnesla, parodovala, což nikdo nepochopil. Mladí už asi nečtou ty řádky, co tam jsou připsané. A jedna uživatelka mi napsala k mé fotce se synem: „No, tak ten váš vám určitě bude nevěrný! Jak tak koukám na vás a na něho, i když máte spolu dítě!“. Můj syn byl tak naštvaný! Říkala jsem mu, že to má z toho, že vypadá staře!“ (smích)
Na Instagramu si Bubílková se synem dělala legraci z Ceterové a Vémoly:
Potkali jsme se na finále soutěže Muž roku. Jak reflektujete vítěze?
Já jsem ho tipovala. Já se přiznám, že jsem se trefila ze tří vítězů do dvou. Jsem spokojená.
Co byste těmto mužským modelům vyvěštila do budoucnosti?
Ať se nenechají strhnout prvním vítězstvím a prvním úspěchem a ať si pro jistotu drží řemeslo, které mají. Protože tento šoubyznys má jepičí život. V modelingu a podobně se udrží málokdo i jen pár let. Někdy je to jen rok a pak nevědí, co dál. Popřála bych jim hodně úspěchů, ale také poradila, aby nezapomněli na to, čím jsou v civilu.
Jste důkazem toho, co říkal již Andy Warhol. Že je důležité opakovat svých patnáct minut slávy.
Z dnešních různých reality show vyjdou například výborní zpěváci, výtvarníci a já nevím, kdo všechno. Ale co pak dál? Já patřím k té generaci, která si to vyšlapala. Já jsem opravdu začínala od nuly. Hanka Zagorová začínala od nuly, všichni tady tihle lidé, co jsou stálice. Všechno jsme si vyšlapali od začátku. To nebyly protekce, nebo nějaké soutěže, které vás vrhly ven a šli jste. Já, když jsem dělala poprvé poprvé reportáž na poli, to si pamatuju do teď, tak jsem si vzala lodičky, abych zapůsobila. Pršelo a ztratila jsem tehdy v hlíně podpatek. Předseda, se kterým jsem dělala rozhovor si klekl a hledal podpatek, díky čemu se všichni uvolnili a ten rozhovor byl nakonec zajímavý. Pět minut slávy k tomu, abyste se udržel na výsluní?
Po žíznivé Dádě model Třeštíkové. Bubílková parodovala nevhodný outfit |
V branži musíte mít nejspíš svým způsobem i hodně štěstí.
Já se přiznám, že jsem měla štěstí, že byla revoluce a zasáhla mě jako novinářku. Takže jsem vlastně byla vržená do víru a začala jsem dělat politiku a tyto věci. Byla jsem dokonce i zástupkyní šéfredaktora zpravodajství ve slovenské televizi. Pak jsem měla štěstí, že jsem pokračovala a natrefila jsem na Šimka, díky kterému jsem se přeorientovala na satiru. I teď mám vlastně štěstí. Ještě pořád se snažím, přicházím s něčím novým a umím glosovat. Já jsem se naučila glosovat a to dělá málokdo. To znamená, že to, co druzí řeknou na tři strany, tak já řeknu ve třech větách. Mladí tomu říkají hlášky, my tomu říkáme pointa!
