Hravá klauniáda hýří nadšením. Produkce nového cirkusu z Finska e nefalšovaným gejzírem radosti a vtipu

Tahle trojice představuje opravdu jedinečné spojení. Nizozemec Monckton je skvělý klaun, jedinečně pohybově disponovaný, jeho vykloubené pohybové kreace a mimika jsou z rodu Bustera Keatona, Američan Peden je úžasný žonglér, který nejenom, že své řemeslo virtuosně ovládá, ale také inovuje, jeho výstupy jsou plné nečekaných gagů, nehledě na to, že opravdu umí žonglovat se vším.

A konečně finský hudebník Niko Votkin. Nejenom že hraje a jeho hudba je pevnou součástí všeho, co se odehrává na jevišti, a místy je i hybnou silou tohoto dění. Také se jako mistr zvuků a ruchů aktivně zapojuje do hry. Stačí, když mačká balonek vydávající kníkavý zvuk do mikrofonu jako zábavný doprovod duelu žlutých gumových rukavic.

Divoký rej kuželů, kruhů, míčků

Inscenace Optimismi je založená na jednoduchých situacích, které postupně ústí do nečekaných zvratů. Ze zprvu drobných gagů se pokaždé rozvine velkolepá podívaná. Humor, který produkuje tahle trojice, je postavený na překvapení, třeba hned úvodem oba artisté přijdou s fialovými rourami navlečenými na paže a vyhazují z nich papíry, kameny a nůžky, smysl zdánlivě nelogického počínání divákovi dojde až úplně nakonec.

Moncktonova záměrná neohrabanost, ba nekňubovitost a udivený výraz fungují bezvadně od první minuty, kdy se snaží hodit šipku do terče, který drží Peden. Nakonec je z toho bravurní číslo s mnoha šipkami a terči, propriety víří vzduchem v divokém, ale přesně promyšleném reji. Jeviště je rozdělené bílou stěnou, složenou z desek i papírových ploch, všechno v téhle klauniádě funguje.

Báječný je také pingpongový zápas bez stolu, jen se zelenou deskou, který se opět rozpoutá v ďábelskou taneční kreaci s létajícími a zářivě svítícími míčky. Pak přijdou ke slovu kužele a kruhy, Pedenovo vynalézavé a perfektní žonglování bere dech a spolu s Moncktonovým klaunským asistováním tvoří velkolepý výstup, který spojuje technickou dokonalost s jemnou sebeironií.

Optimismi mají famózní závěr, v němž všechny předvedené gagy gradují, nejdřív se žongluje se vším, co je k mání, i s bubnem a velkou sítí na tyči, a pak létají vzduchem bubnovací paličky, Votkin bubnuje a ještě je schopen paličkou mrštit do vzdáleného činelu. Všichni tři se snaží plynule paličky zachytit, což se jim podaří až asi napočtvrté, ale z těchto „pokusů“ vytvoří dokonalou klauniádu.

No a nakonec se ještě všichni sunou přes celé jeviště na trubkách, na nichž je položená zelená deska z předchozího pingpongu. Peden s Moncktonem sedí na žlutých míčích a Votkin nad nimi stojí a hraje na kytaru. Tak z téhle show divák opravdu odejde nabitý optimismem a pocítí nefalšovanou radost z hravosti, kterou dokonale sehraná trojice produkuje.