Co musíte vědět před zahájením boje proti slimákům?

Foto: Pixabay

Trápí vás na zahradě slimáci? Vězte, že v tom nejste sami, nejeden pěstitel se s nimi potýká. Ještě než se pustíte do boje proti slimákům, přečtěte si, rady a tipy, jak mít nad nimi navrch. Pro vítěznou bitvu je nutné se dobře připravit.

Reklama

Dovolte mi, abych vám trochu stručněji nastínila, co byste při zápolení s tou bandou slimejší měli vědět.

  • Potřebujete gumové rukavice, čas asi půl hodiny a odhodlání ke sběru. Leckdo se jich strašlivě štítí i v rukavicích – nebojte, neprokousnou ji a přes gumu slizkost necítíte.
  • Sliz v ohrožení je hlavně u španěláků (hnědí až oranžoví, ale páří se se vším, a tak máte na zahradě mnoho typů) velice lepivý, z holé ruky ho dlouho neumyjete. V nouzi však lze rychle uchopit za hřbet a někam hodit – slizem si usnadňují cestu spodní částí nohy, na hřbetě ho běžně nemají, jen v ohrožení.
  • Nejhumánnější je opravdu sběr do horké vody. Pokud voda chladne, přilijte další. Osvědčila se mi dávka asi 2 dcl na závěr práce.
  • Používejte na sběr stejnou nádobu, časem zbude na dně trocha hlíny s pozůstatky slizu a zřejmě mrtvolného jedu – slimáky potom zabíjí i zvířené bahno.

Jsme připraveni a vyrážíme na lov

  • Ráno do cca půl osmé, ale stále častěji s postupující délkou dne jen k sedmé hodině ještě slimáky zastihnete. Večer je možné sklízet po západu slunce, dokud na ně vidíte.
  • Za deště a po něm se živí ještě i během dopoledne.
  • Skrývají se pod listy zeleniny, jen trochu zanoření v hlíně – vypadají jako oříšky.
  • Najdete je na spodní straně čehokoliv – prken, cihel, starých uvadajících rostlin.
  • Pokud plejete a máte pocit, že by tu někde mohli být slimáci, nechte vedle záhonu rostliny zavadat – za den dva nějakého uvidíte.
  • Na posekané trávě se slimáci také objevují – jdou ochutnávat seseknuté stvoly, které roní nasládlou tekutinu.
  • Sbíráme je i na kompostu, je to jejich velké rejdiště.  Mně se osvědčil i sběr mimo pozemek, hlavně po posekání pruhu trávy.
  • Když prohlédneme záhony, vrátíme se – slimáci se snaží ukrýt, utíkají od míst, kde jsme byli. Reagují na otřesy půdy a také na pískání, které vydali jejich kolegové, pokud jsme je zmáčkli nebo se cítili ohrožení – pro nás neslyšné zvuky. Takhle lze po návratu posbírat i čtvrtinu toho, co předtím.
  • Sbírat je nutno všechno, co leze třeba i v okrajové části pozemku, jinak se posílí, dorostou a dolezou až na záhony, kde je opravdu neradi vidíme.
  • Vytrváme, protože hlavně jarní sběr je důležitý. Jak mají na konci bublinky, brzy začne páření. Jakmile se dva stočí do klubíčka, koláčků, budou brzy klást vajíčka. Což nechceme.
  • Malí slimáci se drží u hnízda. Můžete jich najít desítky na několika rostlinách. Špatně se sbírají, někdy se dá rostlinka ponořit do vody, často ale padají, ještě se neudrží. Rostou však rychle.
  • Velké slimáky brzy láká okolí, doplazí se za noc i desítky metrů. Největší z nich, kteří přežili jednu dvě zimy, jsou dost opatrní – ty uvidíte hlavně poblíž pivních pastí. Mají až 15 cm v nataženém stavu.  Jsou kanibalové, sežerou i zraněné větší slimáky anebo jejich tělíčka. Milují psí hromádky.
Reklama