Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Textilku Jutu drtí cena elektřiny. Nemá fixaci a účet překročí miliardu

Jiří Hlavatý, majitel největší české textilní společnosti Juta z Dvora Králové nad Labem foto: David Taneček, ČTK

Největší české textilce Jutě ze Dvora Králové nad Labem se kvůli prudkému nárůstu cen energií nedaří prosazovat proti zahraniční konkurenci. Firma nakupuje elektřinu za spotové ceny, tedy za částky odvíjející se od aktuálních cen na burze. Protože nestihla zafixovat ceny za proud a účet letos překročí miliardu, omezuje nyní výrobu.
  9:17

Přestože do cen výrobků promítla textilka Juta zdražení jen částečně, nemůže konkurovat výrobcům z Polska či Portugalska, kteří nakupují elektřinu výrazně levněji.

„Nepříznivý vývoj přineslo druhé pololetí. Utíkají nám zakázky, protože do nich nemůžeme promítnout celé náklady na energie. Snižujeme proto výrobu,“ potvrzuje generální ředitel a majitel Juty Jiří Hlavatý.

Firma nechala část zaměstnanců doma. Lidé s vyššími příjmy pobírají 60 procent platu, ti s nižšími nadstandardních 80 a více procent. Alespoň tak se firma snaží lidem kompenzovat situaci, kdy se i jim zvyšují životní náklady. Na vyšší podporu zatím firma nemá prostředky. Podle Hlavatého je zatím doma jen malá část zaměstnanců.

„Využíváme toho, že jsou dovolené a řada lidí si stejně bere volno. Uvidíme, jak se ta situace vyvine v následujících týdnech, kdy se celá Evropa vrátí do kanceláří,“ míní Hlavatý.

Nákupy za sedminásobek

Společnost drtí ceny energií, které si nestihla včas zafixovat. Pro firmy bylo dříve výhodnější nakupovat za spotové ceny, protože při poklesu burzy jim ceny ihned spadly. Nyní se situace otočila. Zatímco Juta loni nakupovala elektřinu s cenou 50 eur za megawatthodinu (MW), v létě už ji stála 350 eur a nyní jsou ceny na burze téměř dvojnásobné. Podobně vzrostla i cena plynu.

„To je zdražení o 700 procent. V absolutních číslech je to 40 milionů eur za rok. Do cen dokážeme promítnout asi polovinu. Hledáme veškerá slabá místa a rezervy,“ říká majitel textilky s upozorněním, že přímá konkurence nakupuje energie výrazně levněji: „Žádný jednotný energetický trh neexistuje, naše konkurence v Polsku, v Portugalsku, Španělsku, ve Finsku i Maďarsku má úplně jiné nákladové ceny energie. Když Poláci platí jen 200 eur, s tím nemůžeme nic dělat.“

Podle energetického experta a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra jsou za rozdílné evropské ceny odpovědné jednotlivé vlády.

„Oni mají národní opatření. Vláda třeba nějaké části průmyslu dotuje cenu elektřiny. Česká vláda v tomto směru zatím žádný krok neudělala. Je tu jakýsi úsporný tarif vůči domácnostem, ale ačkoliv bylo zřejmé, že se to bude hroutit i u podnikatelů a průmyslu, tak v tomto směru doposud stačil argument, že jde o nějaké obchodní rozhodnutí firmy. To už nyní nestačí, protože když na to vláda nebude reagovat, může se stát, že tady polovina firem popadá,“ varuje Šnobr.

Kdo fixoval, má oddych

Výhodu mají firmy, které si včas zajistily elektřinu na delší období. To je případ třeba firmy Atas elektromotory Náchod. Ta loni uzavřela smlouvu na dodávky elektřiny na tři roky.

„Kdybychom měli spotové ceny, mohl bych rovnou zavřít. Nakupujeme sice elektřinu třikrát dráž než loni, ale oproti současnosti jsou ceny třetinové,“ říká šéf Atasu a místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk.

Také Atas se potýká s problémy v odbytu. Kvůli rostoucím cenám komodit, hlavně speciálních plechů, mědi a hliníku, musel loni k nasmlouvaným cenám připočítávat materiálové přirážky. Zvýšené náklady tak dokázal promítnout do cen zhruba ze dvou třetin. Teď musela firma přirážky snížit.

„Dodávky na čtvrtý kvartál jsme museli zlevnit, protože jinak bychom přišli o zakázku, která se významně podílí na tržbách naší společnosti. Je to naprosto bezprecedentní záležitost, když všechno roste,“ upozorňuje Daněk.

Firmě v prvním pololetí narostly na pětinásobek také úroky z úvěrů. Asociace už eviduje i fabriky, které musely kvůli drahým energiím zavřít. Někde totiž stouply výrobní náklady na energie z 8 až na 50 procent. Jde hlavně o hutě nebo továrny na hnojiva.

„Vláda s tím podle mého názoru nedělá nic účinného. Pomoc je naprosto neadresná. Nejhorší je, že jakékoliv řešení se odkládá,“ kritizuje Daněk.

Firmy neodhadly situaci

Podle Michala Šnobra se nyní extrémně rozevírají nůžky z pohledu konkurenceschopnosti firem. A to nejen v mezinárodním srovnání, ale i na domácím trhu. Pokud někdo nemá fixované ceny, má zcela jiné náklady než firmy s fixací.

„Můžete mít vedle sebe dvoje boty, které by teoreticky ve výrobě měly stát stejně, ale kvůli energiím je tam propastný rozdíl,“ upozorňuje.

Firmy i domácnosti si podle něj zvykly na nízké ceny energií, a když sumy začaly stoupat, řekly si, že s fixací počkají, až se ceny vrátí k původním hodnotám.

„Jenže to bylo nepochopení situace. Došlo k tomu, že cena začala růst trvale a katalyzátorem těch změn byl počátek války na Ukrajině. Firmy si pak řekly, že elektřina je drahá a hůř už být nemůže. Proto spousta firem skončila na spotech. Rozhodly se, že časem to bude levnější, ale ta situace dál graduje, až teprve teď byl nárůst největší,“ komentuje Michal Šnobr situaci, kdy cena na burze přesáhla částku tisíc eur za MW.

Tisíce firem v Česku se do podobné situace jako Juta dostanou koncem letošního a v příštím roce, kdy jim budou končit fixace.

„Průměrná prodejní cena ČEZ se letos pohybuje kolem 105 eur za MW, takže většina firem i domácností stále nakupuje elektřinu levně a vysoké ceny postihují jen nějaký výsek trhu. Ten se však bude zvětšovat,“ míní Šnobr.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!