Opel Corsa 1.2 GS-Line: Pokračovatel rodu

Opel Corsa pro mě osobně vždycky představoval klíčový model této německé značky. Já vím, byly tu krásné koráby Sigma či Omega, sexy tvarovaná Calibra, později přišly perfektně vyladěné Insignie, ale já si jako první Opel vždycky vybavím Corsu. A proč? Mladším čtenářům to dnes asi mnoho neřekne, ale Corsa byla asi vůbec první ‘západní’ auto dostupné českému člověku. 

Když Corsa vpadla na český devadesátkový trh, měla cenovku 300.000 korun. Jen pro srovnání – základní Felicii jste mohli mít od nějakých 240.000 korun a za oněch tři sta tisíc už to mohl být i vysněný diesel. Dnešníma očima to asi působí směšně, Corsa za ty peníze nenabízela mnoho navíc, ale pro mě to byl zkrátka svým způsobem symbol. Symbol, že ta hrozná doba už je pryč, že už nejsme odsouzeni jezdit jen v těch tragických výdobytcích socialistického průmyslu a nebo notně opotřebovaných západních ojetinách.

Dnes už víme, že ona cesta byla mnohem delší, než jsme si asi všichni mysleli, a mnohé je stále ještě před námi, pravdou ale je, že náš automobilový trh už má skutečně plně ‘západní’ parametry. A já jsem rád, že na něm stále zůstává i ona první vlaštovka, model Opel Corsa.

Dost už ale o historii, dnes to bude o novém Opelu. Corsa dostala facelift. To se tak nějak sluší, však je tohle auto ve výrobě už od roku 2019. Nějaké zásadní změny ale nečekejte, maličko se změnila přední maska a pár dalších detailů, před řidičem ustoupila tradiční přístrojová kaplička displeji, jak teď patří k dobrým mravům. Ale jinak je to prostě Corsa, jak ji známe. A to není vůbec špatně.

Testovaný kus dorazil ve výbave GS-line, která kromě poměrně slušného seznamu hraček na palubě přináší trochu toho sportovního stylingu i sportovního feelingu. To znamená černou střechu, hezká velká kolečka a takové ty věci. V červené barvě vypadá stále svěže a z určitých úhlů dokonce až dravě. Sportovní šmrnc autu přidává výhružně vytrčený zadní spoiler a centrálně umístěná mlhovka.

Uvnitř to podobná písnička. Ačkoli Corsa už vznikala ve společné kuchyni s PSA (dnes Stellantis), zachovala si svou oplovitost. Jsou tu stále fyzické ovladače klimatizace a světla se stále zapínají otočným ovladačem nalevo od volantu.  Jsou tu i nějaké ty funky detaily jako třeba bílé ozdobné lišty, ale celek je venkoncem prostě Opel. Verze GS-line nabídne i hezká sportovně střižená sedadla. Ta jsou příjemnou kombinací komfortu a použitelného bočního vedení.

Co se prostornosti vozu týče, tady je vše dle očekávání. Pro dva dospělé a dvě děti je tu místa dost, dospělí už si na zadních sedadlech tolik komfortu neužijí, ale pořád to jde. A i nějaká ta zavazadla se sem vejdou. Zkrátka malý městský hatchback – co jste čekali?

Zvyknout jsme si v posledních letech museli na mnohé prapodivné voliče převodovek a Corsa nemůže zůstat pozadu. Tady tvůrci přišli s jakýmsi posuvným hentým oným. Co se používání týče, je to vlastně úplně v pohodě, i design je celkem pěkný, takže proč ne. Jen vlastně nevím, proč ano, tento volič v interiéru nešetří vůbec žádné místo, Ale co už, to jsou malé věci. Řadit lze i pádly pod volantem, tuhle možnost jsem ale prakticky nevyužíval. Převodovka dělá svou práci precizně a její reakce lze doladit volbou správného jízdního režimu.

Jak už jsem zmínil, Opel vyměnil konvenční ‘budíky’ za displej. Obecně je to správný krok, tady jsem byl ale maličko zklamaný. Zatímco dřívě mě v malých Opelech bavily právě přístrojové štíty, které byly dokonalou zmenšeninou těch v ‘dospělých’ modelech se všemi těmi rámečky a chromečky, teď je tu obyčejná modrá obrazovka, na ní jedno číslo a dva sloupcové grafy ukazující otáčky motoru a stav paliva. A to je všechno. 

Nechápejte mě špatně, já jsem všema deseti pro jednoduchost a přehlednost, když se mi do rukou dostane nějaké auto s více konfigurovatelným displejem, vždycky hledám, jak pokud možno vypnout zobrazení všeho, co je tam navíc. Jen tady mi to najednou připadalo takové až příliš zjednodušené. Kde je nějaký design?

Druhá obrazovka náleží radiomapě a tady už není důvod ke stížnostem, systém je celkem přehledný a možná neobsahuje tisíce submenu a podmenu submenu, ale všechno, co potřebujete, tu najdete ke všemu to najdete i celkem rychle. Specialitou mezi koncernovými sourozenci je ovládání klimatizace. To si stále udrželo svůj vlastní ovládací panel s tlačítky a kroutítky. Je sice trochu zvláštní, že řidič i spolujezdec mají každý svůj knoflík na nastavování telpoty, když klimatizace je jednozónová, ale vlastně proč ne.

K testu nastoupila Corsa s osvědčenou konvenční zážehovou jedna-dvojkou o výkonu sto koní. Motor byl spřažen s příjemným osmistupňovým měničovým automatem a všechno dohromady se propojilo v jeden harmonický celek. Sto koní možná už v dnešní době působí jako nedostatečná hodnota, ve skutečnosti je to ale na Corsu tak akorát. Malý Opel se umí pohybovat i celkem svižně, když je potřeba, ale je znát, že i když tu máme verzi GS-line, na komfort se nezapomnělo a auto je stále především malým městským hatchbackem. 

Pokud po Corse budete chtít nějaké to sportování, připravte se, že se bude bránit. Auto je citelně nedotáčivé a je znát, že mu nějaké řezání zatáček chuligánským stylem není vůbec vlastní. Když nepolevíte, oblouk vykrouží statečně a jistě, je ale znát, že se to Corse příliš nelíbí. Dokud ale budete jezdit jako rozumný ctihodný řidič, bude vám Opel dělat jen radost. Corsa je tužší, ale i se silnicí v ne úplně ideálním stavu si podvozek poradí a dokáže posádku odizovolat od měsíční krajiny pod koly.

Verdikt

Opel Corsa rozhodně patří na naše silnice a to nejen kvůli mé nostalgické vzpomínce na generaci B. Když vznikl megakonglomerát Stelantis, všichni jsme se maličko zalekli, protože velká část diverzity evropského trhu s malými auty se náhle slila pod hlavičku jedné korporace. Corsa ale ukazuje, že to vůbec nevadí. Na podařeném základě si každá značka postaví své svébytné auto a ani Opel není v tomto směru výjimkou. 

Pokud vám neladí francouzská extravagance a potřeba dělat věci jinak, chcete moderní vůz, ve kterém se ale stále ještě vyznáte a nebudete muset potupně listovat manuálem, abyste dokázali ovládat všechny jeho funkce, pokud chcete dynamický a přesto střídmý design, potom je Corsa ideální řešení. Ostatně není ani drahá. Základní provedení dostanete za 370.000 korun. Nebudu tu zabíhat do podrobností a vypočítávat vliv inflace, ale oproti oné Corse B za 300.000,- v ekonomické realitě roku 1993 je tohle skutečně dostupné auto, které vám ostudu určitě neudělá.

Technické údaje:

Motor: Přeplňovaný zážehový tříválec 1199 ccm 
Výkon: 74 kW (100 k) při 5500 ot./min
Točivý moment: 205 Nm při 1750 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 192 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 10,8 s 
Pohotovostní hmotnost: 1203 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,5 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 6,2 l/100 km kombinovaná
Cena (Corsa GS-Line 1.2 Turbo 100k AT8):  539.990 Kč