Bazarový snílek: S nebem nad hlavou a kamarády za zády

Pomalu, ale jistě se nám opět otevírá sezóna. Dobře, je pravda, že zrovna letos se spíš zdá, že ani neskončila, avšak to v tomto článku nehraje roli. Je tu jaro a to se počítá. No a právě proto, že už začíná být hezky, nastupuje tradiční Autíčkářův bazarový snílek věnovaný kabrioletům. Ano, opět budeme hledat auta bez střechy, která bychom tuze moc chtěli.

Dan snil o otevřených vozech do města, Marek o úžasných dvoumístných roadsterech a už zazněly i velké cestovní kabriolety s víceválcovými motory. Letos to bude zase trochu jiné, protože výběru jsem se tentokrát ujal já. A já mám ještě jiná očekávání od ideálního vozu zajišťujícího jízdu s nebem nad hlavou.

Nemyslím si totiž, že kabriolet musí být apriori jízdně talentovaný. Je to samozřejmě velké plus, ale není to nutné. Nevím, proč bych s ním měl mít potřebu řezat zatáčky a překonávat vlastní rychlostní rekordy. Na tyto věci se přece hodí víc z principu tužší a jistější, přitom klidně lehčí a hbitější kupé, alternativně nějaký hothatch.

Otevřené auto má za mě umět zprostředkovat hlavně dvě věci: styl a zábavu. Má se umět klidně nést krajinou a otáčet hlavy. Má zprostředkovávat pocity radosti vně i uvnitř. To první naprostá většina kabrioletů zvládá už samotnou absencí střechy. Ale co ta zábava? To je nejasná veličina, protože každý si pod ní představí něco jiného.

Za mě je vyjádřena přítomností lidí, se kterými rád trávím svůj volný čas. Máloco mě baví tak jako dobrá konverzace s kamarády. Ať už nadáváme na stav věcí nebo se smějeme vlastním životním eskapádám, vždy to stojí za to. Proto abych se dobře bavil, potřebuji své zážitky sdílet. A ač jeden člověk klidně stačí, vždy platí, že víc hlav víc ví. 

Asi už tušíte, kam tím mířím. Ano, v mých očích má ideální kabriolet víc než dvě místa. Proč bychom se měli větrem ve vlasech bavit jen dva, když můžeme čtyři? A že na ty vzadu víc fouká? To nevadí, však nemusíme nikam spěchat, pojede se pomalu. V tomto snílku se tak podíváme na auta, která umí zprostředkovat přesně toto.

Citroën C3 Pluriel

Začínáme z ostra. Snad jste nečekali, že vám ho sem nedám. Na to se už známe, ne? No jistě, ideálním kabrioletem v mém zadání je samozřejmě Pluriel. Pokud se ptáte proč, tak vězte, že právě proto, že je prakticky stejně prostorný jako normální C3 první generace, tedy na rozdíl od naprosté většiny kabrioletů hodně, a přitom se mu dá stylově sundat střecha. Neznám vzdušnější otevřené auto, než je on.

Ostatně proto, aby zůstalo prostorným kabrio-hatchbackem pro čtyři pasažéry a jejich zavazadla za jakýchkoliv okolností, auto dostalo ono bláznivé řešení střechy. Plátno je tak malé, že se schová pod normálně veliký kufr a oblouky dolů jít můžou nebo nemusí, ničemu nevadí. Pokud se vyhnete verzi s robotickým manuálem, dostanete příkladné řešení otázky otevřeného vozu pro více lidí. Navíc s benzínovými motory vydrží i hrubé zacházení a nestojí mnoho, jak můžete vidět třeba zde.  

Fiat 500C

No jo, jenže Pluriel má takovou francouzskou potíž. Ono řešení střechy jeden problém řeší, ale jiný, podstatně větší, způsobuje. Je natolik složité a kostrbaté, že ho nikdo nepoužívá. Kdy jste naposled viděli projíždět Pluriel bez střechy? Takže snít potřebujete nad něčím jednodušším. Ale není potřeba být kreativní příliš, odpovědí je italská ikona v té jediné správné verzi, Fiat 500C.  

S tímto autem je skvělá sranda, umí nabídnout spolehlivé jednoduché motory FIRE nebo historicky přesný dvouválcový MultiAir, jeho střecha se jednoduše a bez námahy elektricky shrne a stylu má už z podstaty věci na rozdávání. Návdavkem ani on není přehnaně drahý, jak se můžete přesvědčit třeba v tomto inzerátu. 

Volvo C70

Jenže i s 500C je jeden drobný zádrhel. Je ještě o třídu menší než Pluriel, což je hlavně vzadu znát. Snít o něm (potažmo si ho klidně i koupit, chtějí-li) by tak měli jen lidé s malými kamarády. Pro přátele standardních rozměrů je chtě nechtě potřeba zamířit do kompaktní až střední třídy. Zde je výběr poměrně široký, nicméně já vhodné řešení spatřuji ve druhé generaci Volva C70.

I po patnácti letech je pořád pěkné (dokonce ani plechová střecha u něj nevede k nevzhlednému kufrovému hrbu jako u většiny kupé-kabrioletů), stylové a protože je to staré Volvo, tak by mělo být i spolehlivé. K tomu je to snad jediný kabriolet, který dokáže být charakterní i v dieselu. Slyšeli jste už jeho naftový pětiválec? Má fakt zajímavý zvuk. A pořád se dá koupit za použitelné peníze. Nádhera! 

Jeep Wrangler

Takže už máme ideál? No, já nevím. U C70 narážím na ono úskalí, které chtěl řešit Pluriel. Pro rozložitou konstrukci střechy a všelijaké zpevňující výztuhy je jen relativně malé procento plochy vozu určeno posádce. Dva páry lidí se vejdou, ale na to, jak dlouhé a široké Volvo je, se pořád trochu tísní, zvlášť vzadu. Ne, to chce něco ještě jiného. Ale nebojte, já vím, co. Potřebujete pravou americkou legendu: Jeep Wrangler.

Znáte jiný kabriolet, který by pojal bez problému čtyři cestující, aniž by příliš z jejich životního prostoru usurpoval pro sebe? Který by měl stylu až na půdu? Který by se vyráběl s benzíny vlastní konstrukce pro radost a naftami od Mercedesu pro odolnost? Jako bonus u něj platí, že zábava s ním na šotolině nekončí, ale teprve začíná. Ano, pokud jste jako já a auto bez střechy je pro vás především o zábavě s přáteli, sněte právě tímto směrem. Třeba přes tady tento kus.   

Takový je kabrioletí bazarový snílek v mém podání. Co myslíte vy? Jaké čtyřmístné otevřené auto byste si vybrali a proč? Diskuze je vaše.