Finsko, Švédsko, Německo, Švýcarsko, Česko, Velká Británie a Slovensko. Tyto země by podle slov prezidenta finské hokejové federace Kalerva Kummoly mohly být součástí nově vzniklé soutěže.
Myšlenka se zrodila z hlav dvou vysoce postavených finských funkcionářů. Kummola reaguje na nápad Heikkiho Hiltunena, prezidenta finské nejvyšší ligy.
Ta má do dvou let přijmout další dva kluby - Jokerit Helsinki a Kiekko-Espoo. Už nyní čítá finská Liiga patnáct týmů. Nesestupuje se, rozšířila by se na sedmnáct mužstev.
Finové patří mezi hokejovou velmoc |
A s tím by samozřejmě upadla také konkurence, se kterou už teď mají Finové problém. Například Jyvaskylä, SaiPa nebo Ässät v posledních dvou sezonách vždy okupovaly tři spodní příčky tabulky poměrně osamoceně.
Jenže ve Finsku se do Liigy postupuje zakoupením licence, kterou udělí žadateli ostatní týmy z nejvyšší soutěže. Jak se do ní jednou dostane, stačí být finančně stabilní a prakticky nevyhlásit bankrot.
Pokud je při uzávěrce přestupů zřejmé, že klub do play off nepostoupí, začne většinou rozprodávat kádr, aby co nejvíce ušetřil. Jako například v sezoně 2019/2020 Pelicans Lahti, kteří pustili v závěru sezony sedmičku opor.
Hokejová Liga mistrů se blíží. Nabízí rekordní odměny, české týmy mají nemalé ambice |
A tomu chtějí Kummola s Hiltunenem předejít vytvořením evropské superligy. Z Finska by zmizely kvalitativně i finančně nejsilnější kluby a uvolnily by tak místo ostatním. Liiga by se pravděpodobně zúžila a přestože by její kvalita logicky klesla, vzrostla by konkurenceschopnost více týmů.
„S příchodem Jokeritu a Kiekko-Espoo by menší týmy ještě více utrpěly. Avšak pokud by se ty větší přesunuly do evropské soutěže, pořád bychom měli ve Finski velmi kvalitní domácí soutěž,“ myslí si Kummola.
Mezi nejsilnější týmy z Finska řadí Kummola ty z Helsinek, Tampere, Turku a Oulu. „A to by pro ně měla být ta správná cesta. Nebojovat jen o finský titul, ale o ten evropský,“ shoduje se Hiltunen.
„Potřebují těžké soupeře a hodně takových zápasů během sezony. Pokud by se nám podařilo přivést do Evropy špičkovou ligu, otevřelo by to určitým klubům, které mají kvalitní arénu a finanční podmínky, možnost se dál rozvíjet,“ tvrdí Hiltunen.
Nabízí se: vždyť týmy už mají šanci bojovat o evropskou trofej v Lize mistrů (CHL). Ta Finům nestačí. Prý neplní očekávání.
„Chybí jí vzrušení i hodnota. Liga mistrů byla založena, aby rozšířila evropský hokej. Ten se nyní spíše zmenšuje, než že by se rozšiřoval do nových zemí,“ míní Haltunen.
„Ale hlavní důvod toho, proč CHL není tak úspěšná, vidím ještě jinde. Kvalitní zápasy potřebujeme každý den. Liga mistrů se hraje jen příležitostně během roku a její produkt zatím není dostatečně silný,“ navazuje.
Liga mistrů pravidelně začíná na začátku září před startem domácích soutěží. Pokračuje pak v říjnu, play off se hraje pokaždé jednou v listopadu, prosinci a v lednu. Finále až v březnu.
Hiltunen v rozhovoru pro finský Iltalehti také mluvil ještě o jedné myšlence, proč vytvořit takovou soutěž. Mohla by se stát evropským protipólem zámořské NHL.
O ten se už dříve pokusila ruská liga, která vytvořila mezinárodní KHL. Zájem o ní v souvislosti s válkou na Ukrajině upadá a Finové vidí příležitost vytvořit novou podobu evropské velesoutěže.
Slováci se rozhodli jinak. Hokejisté z KHL budou moct dále reprezentovat |
„Museli bychom najít televizní společnost, která neinvestovala všechny své peníze do fotbalu. Potřebovali bychom minimálně pět set milionů eur, spíš miliardu,“ odhaduje Kummola.
„Není to nemožné. Konkurence v televizním byznysu je velmi tvrdá a hokej má výhodu v tom, že může nabídnout zápasy na každodenní bázi,“ vysvětluje.
Kummola už jednal s německou DEL. Ta je zatím opatrná. Bojí se, že by s odchodem velkých klubů liga utrpěla. „Peníze jsou pro ně zatím jediným lákadlem, protože nepočítají s tím, že by se evropská liga nabídla kvalitnější zápasy,“ říká.
„Nicméně pokud najdeme onu televizní společnost, liga by mohla vzniknout do tří let,“ věří.
Ovšem v jaké podobě, s kolika týmy a s jakým obsazením zatím není jasné.