Exekutiva Evropské unie počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv. Takto získané peníze by měly členské země využít ke snížení cen zejména pro ohrožené domácnosti a firmy.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím v pátek minulého týdne pověřili komisi, aby v rámci společného řešení krizové situace na trhu s energiemi připravila podrobnosti pro zabavení části nečekaných zisků elektráren vyrábějících energii ze zdrojů levnějších než plyn. Podle návrhu citovaného agenturou Reuters se cenový strop bude týkat solárních, větrných, jaderných či hnědouhelných elektráren, stejně jako producentů elektřiny z biomasy.
Maximální cena bude na úrovni odpovídající přibližně polovině ceny, za kterou se v Evropě prodávala elektřina v srpnu. Minulý týden hlavně díky příznivému vývoji kolem zásob plynu cena této suroviny poprvé od začátku srpna klesla pod 200 eur za MWh. V srpnu se velkoobchodní cena plynu přechodně dostala ke 350 eurům za MWh.
Komise hodlá v návrhu vedle dvojice zmíněných opatření stanovit i parametry povinného omezení spotřeby elektřiny, které se má týkat běžného provozu i nejvytíženějších hodin. Zástupci unijních vlád budou o návrzích jednat na dalším mimořádném zasedání, které svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na 30. září.
Česká vláda v pondělí na mimořádném jednání zastropovala maximální cenu elektřiny i plynu. Cena silové elektřiny vládní politici stanovili na 6 korun a cenu plynu na 3 koruny včetně DPH za kWh. V případě srovnání je tak české opatření pro spotřebitele méně příznivé. V přepočtu totiž český strop vychází asi na 200 eur za megawatthodinu, a je tedy asi o 20 euro vyšší oproti tomu evropskému.
Rozpočtové náklady opatření česká vláda v příštím roce odhaduje na 130 miliard korun. Se zaplacením mají pomoci příjmy ze státních firem či z mimořádné windfall tax čili daně z mimořádných zisků a zvýšené příjmy z emisních povolenek.
