The Capitals: Komise si posvítí na řecké testování infekce virem HPV

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

ATÉNY

Komise si posvítí na řecké testování viru HPV, financované z evropských peněz. Přibližně 2,5 milionu řeckých žen si možná bude muset delší dobu počkat na testování na lidský papilomavirus (HPV), který je hlavní příčinou rakoviny děložního čípku. Vládní iniciativa financovaná z EU totiž nečekaně změnila své technické požadavky na účast zdravotnických společností a Evropská komise ji hodlá prověřit.

Screening v řeckém systému zdravotní péče je již dlouho bolavým tématem kvůli nízkým investicím a chronickému politickému nezájmu o toto odvětví.

Situace se začala měnit k lepšímu poté, co konzervativní vláda Nové demokracie (EPP) prosadila akční plán veřejného zdravotního screeningu „Spyros Doxiadis“. Ten podporoval mimo jiné screening rakoviny prsu a děložního čípku. Vláda také v zájmu urychlení zařadila tento program do řeckého národního plánu obnovy ve snaze získat finanční prostředky z EU.

Program prevence rakoviny děložního čípku se teď ale potýká s problémy. Vláda totiž začala požadovat od společností a laboratoří, které se mohou projektu zúčastnit, splnění specifických technických podmínek. Laboratoře tak musely začít investovat do nových technologií, aby splňovaly požadavky.

Národní organizace pro zdravotnické služby (EOPYY), která měla realizaci projektu na starosti, jej ale náhle bez odůvodnění pozastavila. Podle zdrojů z řeckého zdravotnictví, které kontaktoval Euractiv, vláda 15. března 2024 zveřejnila v úředním věstníku novou poznámku o projektu, v níž změnila technické požadavky a zavedla podmínky šité na míru jedné konkrétní společnosti, která požadovaný zdravotnický přístroj pro diagnostiku HPV vyrábí. Řecký ministr zdravotnictví se k věci odmítl vyjádřit.

Vzhledem k využití evropských peněz si tato událost získala pozornost také přímo v Bruselu. V případě podvodu, korupce nebo střetu zájmů musí Řecko situaci napravit a veškeré dotace vrátit.

„Pokud členský stát tyto nápravy nezahájí, Komise bude prostředky vymáhat zpět,“ upozornil zdroj z EU. „V každém případě mohou OLAF, Účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce a samotná Komise získat přístup k příslušným údajům a v případě potřeby použití finančních prostředků vyšetřit.“ (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)

PAŘÍŽ

Francouzští poslanci přijali návrh zákona o zahraničním vměšování. Zákonodárci francouzského Národního shromáždění ve středu velkou většinou podpořili návrh zákona o boji proti zahraničnímu vměšování. Ten předložila strana Renesance prezidenta Emmanuela Macrona.

„V sázce je ochrana naší suverenity, našich demokratických a liberálních hodnot a ochrana národních zájmů,“ řekl Sacha Houlié, předseda francouzské právní komise strany Renesance a zpravodaj návrhu zákona. Zákon by měl nyní odstartovat čtyřletý zkušební provoz, který zpravodajským službám umožní používat algoritmické sledovací techniky. Ty jsou v současnosti povoleny výhradně pro boj proti terorismu. (Clara Bauer-Babef | Euractiv.fr)

MADRID

Puigdemont bude kandidovat v květnových katalánských volbách. Bývalý katalánský prezident Carles Puigdemont žil od pokusu o odtrhnutí Katalánska od Španělska v roce 2017 v Belgii. Nyní ale povede kandidátku do předčasných regionálních voleb, které mají proběhnout 12. května.

Její základ tvoří pravicová separatistická strana JxCat. Kandidátní listina je ale otevřená i dalším katalánským separatistickým uskupením a nezávislým kandidátům, uvedla strana ve svém prohlášení. Malé separatistické strany, které budou na Puigdemontově kandidátce, podepsaly pakt známý jako „Vernetská dohoda“. V tom se zavazují dodržovat zásady JxCat a její ideologické postuláty podporující nezávislost. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)

VARŠAVA

Polsko je na cestě k „explozi“ veřejného dluhu, varují Komise i odborníci. Podle nejnovější zprávy Evropské komise se veřejný dluh Polska do roku 2034 zvýší na téměř 80 procent HDP země.

Polský ekonom Jakub Sawulki považuje takový scénář za pesimistický. Upozorňuje ale, že současné trendy skutečně ukazují na raketový růst veřejného dluhu. Sám předpovídá, že veřejný dluh Polska vzroste ze současných 50 % HDP na 77 % v roce 2034. „Nízký růst HDP plus vysoké sazby doprovázené vysokým deficitem – to vše by vedlo k explozi veřejného dluhu,“ zdůraznil Sawulski na síti X. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

BUKUREŠŤ

Experti kritizují vládní nečinnost ve snižování spotřeby energie. Zdůvodnění rumunské vlády, proč v posledních letech nezavedla opatření na snížení spotřeby energie, jak to udělaly ostatní země EU, není přesvědčivé, tvrdí Energia Inteligentă, rumunské profesní sdružení pro energetiku. Vláda například argumentuje tím, že to nebylo potřeba, protože úroveň spotřeby elektřiny na obyvatele už byla ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nízká. To však sdružení označuje za nesmysl. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)