Velká reforma tabákové legislativy se za současné Evropské komise nestihne, prioritu po pandemii dostala odolnost evropského zdravotnictví. Přesto se mělo povést víc, zní z Česka.
Blíží se volby do Evropského parlamentu a dotahují se poslední směrnice a nařízení, je tak pomalu načase bilancovat. Unijní legislativa má vliv také na snižování negativních dopadů kouření, což patří mezi jasný veřejný zájem všech zemí, má tedy smysl podívat se na to, co se povedlo a nepovedlo v této oblasti.
Evropská unie má za úkol dohlížet na správné a férové fungování společného vnitřního trhu, v případě cigaret a dalších podobných výrobků tak například vytváří jejich jednotnou definici nebo určuje minimální spotřební daň, kterou na ně státy musí uvalit.
Dopady kouření ale řeší i v jiných, širších politikách zaměřených na veřejné zdraví. Za působení Evropské komise Ursuly von der Leyen, konkrétně na začátku roku 2021, spatřil světlo světa přelomový Evropský plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan). Ten přinesl řadu iniciativ spojených s prevencí, diagnostikou nebo léčbou této nemoci, a hlavně udělal z rakoviny (vedle pandemie) zdravotní téma číslo 1.
„Evropský plán boje proti rakovině je určitě úspěchem, protože onemocnění spojená s tabákem představují významnou část případů rakoviny,“ připomněla česká europoslankyně Radka Maxová (S&D), která působí v podvýboru pro veřejné zdraví (SANT).
Každý pátý případ rakoviny v Evropě je nějakým způsobem spojený s užíváním tabáku, což znamená, že se mu dá předejít. Jedním z cílů plánu je proto dosáhnout do roku 2040 tzv. Generace bez tabáku, kdy méně než 5 % Evropanů užívá tabákové výrobky. Poslední statistiky (2019) ukazují, že si je každý den dopřává 19,7 % lidí nad 15 let. Novější čísla za celou EU k dispozici nejsou, vyhodnotit dopady plánu na snižování počtu kuřáků tak zatím moc dobře nejde.
Na konci roku 2021 Komise spustila také iniciativu Společně zdravější (Healthier Together), která se zaměřuje na tzv. nepřenosné nemoci včetně onemocnění srdce nebo dýchací soustavy. V tomto případě ale zatím jde hlavně o platformu pro sdílení zkušeností mezi státy než o program s nějakým zásadním rozpočtem nebo dopadem.
Zakázané příchutě a česká stopa
Pokud jde o konkrétní regulace, v současném legislativním období se přijala delegovaná směrnice, která zakazuje prodej zahřívaného tabáku s příchutěmi. Důvodem bylo, že prodeje zahřívaného tabáku prudce rostly, „rychlozákaz“ příchutí (delegované směrnice nemusejí projít celým legislativním kolečkem) tak měl za cíl snížit jeho atraktivitu.
„Přijali jsme také například přísnější regulace týkající se balení a označování tabákových výrobků, a zaměřili se na to, aby tolik nekouřili mladí lidé. Chceme, aby bylo pro lidi těžší se k tabákovým výrobkům dostat, a aby více věděli o tom, jaké to má pro zdraví následky. Je ale jasné, že je třeba udělat více,“ myslí si europoslankyně Maxová.
O úpravě těch nejzásadnějších pravidel se pouze dlouze diskutovalo, Komise ale nakonec návrhy nepředložila, přestože trh zaplavilo mnoho nových nikotinových výrobků, na které pravidla zatím nemyslí. Řeč je hlavně o revizi směrnice o tabákových výrobcích (TPD3), která všechny povolené produkty právně definuje, a směrnice o zdanění tabákových výrobků (TED). Neposunulo se ani téma přeshraničního prodeje těchto produktů.
Pro dokreslení celkového obrázku je potřeba zmínit také méně důležité „nelegislativní dokumenty“, které současná Komise uveřejnila. Jednalo se o několik doporučení, například k onemocněním, kterým se dá předejít očkováním. V podstatě šlo tedy o výzvu všem státům, aby vakcinační programy rozšířily a zpřístupnily. Za českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 se pak přijalo doporučení ke screeningům onkologických onemocnění.
„Rakovina je strašlivá hrozba, ale v boji proti ní nesmíme ztrácet naději. Účinným nástrojem pro poskytování nejlepší dostupné léčby mohou být screeningové programy, které dokáží odhalit nádorová onemocnění v časném stádiu, kdy pacienti ještě nevykazují žádné příznaky,“ řekl k tomu tehdy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Česko samotné patří v oblasti screeningů k „premiantům“.
Ambice se nepodařilo naplnit, zní z Česka
Evropský plán boje proti rakovině „vnímá pozitivně“ i Česká republika, uvítala by prý také další obdobné iniciativy, například Evropský plán pro duševní zdraví, po kterém volají i europoslanci.
„V kontextu tabákové regulace a politiky v oblasti tabáku vítá ČR ambice, které si současná EK stanovila. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že většinu těchto cílů se EK nepodařilo naplnit, neboť na plánovanou revizi současného rámce a jednotlivých předpisů již nedošlo,“ okomentoval současnou situaci pro EURACTIV.cz Jan Hájek, zástupce mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU.
K odkladům podle Česka dochází „z velké části pravděpodobně kvůli pandemii covid-19, kvůli níž se aktivity EK zaměřily na revizi předpisů související s připraveností EU na krize“.
„Nicméně např. doporučení o prostředí bez tabáku mělo být uveřejněno v lednu 2024 v rámci tzv. Balíčku prevence spolu s doporučením o onkologických onemocněních preventabilních očkováním. EK se nakonec rozhodla, bez bližší specifikace, doporučení o prostředí bez tabáku neuveřejnit,“ řekl Hájek.
Novinář: Dopady kouření snížily hlavně nové produkty
Přestože jasná čísla o snižování počtu kuřáků zatím dostupná nejsou, podle novináře webu EU Reporter Nicka Powella, který téma tabákové regulace dlouhodobě sleduje, se „úspěch při omezování kouření a nemocí, které způsobuje, dává do souvislosti s tím, že dospělí kuřáci mají k dispozici mnohem méně nebezpečné způsoby podávání nikotinu, jako jsou e-cigarety, zahřívané tabákové výrobky a (ve Švédsku) také tzv. snus.“
Powell i řada dalších kritiků upozorňují na to, že Evropská komise ve svých předběžných návrzích tento trend nereflektuje.
„Komise se snaží s těmito výrobky zacházet jako s cigaretami, nebo dokonce ještě přísněji, a to jejich úplným zákazem, s odůvodněním, že mohou vyvolat závislost u lidí, kteří nikdy nekouřili, jako jsou děti a mladí dospělí. Hrozí však nebezpečí, že se tito lidé obrátí k nelegálním výrobkům, včetně pašovaných cigaret, které se staly dostupnějšími, protože cena legálních cigaret se zvýšila zdaněním,“ upozornil Powell.
Většina europoslanců i mnohé státy včetně Česka ale chtějí k alternativním nikotinovým výrobkům přistupovat jinak než Komise.
„Musíme se více soustředit na minimalizaci rizik, to mi částečně chybí i ve zmíněném Evropském plánu boje proti rakovině,“ zmínila Radka Maxová.
„Mezinárodní výzkumy a studie ukazují, že užívání některých alternativních tabákových a nikotinových výrobků je spojeno s významně nižšími zdravotními riziky než kouření tabáku, a některé z nich jsou účinné i při odvykání kouření. Proto by podle mě měly být součástí účinné politiky kontroly tabáku,“ dodala europoslankyně.
Je však nutné doplnit, že ani odborníci nejsou v tomto ohledu jednotní. Někteří z nich se zákazům nebrání, upozorňují například na vysokou návykovost zahřívaného tabáku nebo na potenciální poškození DNA u uživatelů elektronických cigaret. „Souboj narativů“ panuje i na celosvětové úrovni.
