Lidé byli nebezpečím přitahováni odjakživa a i dnes jsou hororové filmy, kriminální příběhy a dokumenty o sériových vrazích na nejvyšších příčkách sledovanosti. Proč ne – každému, co jeho jest. Alespoň do chvíle, kdy fascinace kriminálníky přeroste do patologické formy erotické lásky.
Jeremy Meeks, Ted Bundy nebo Kajínek
Příkladem vězně, který dokázal abnormálně okouzlit ženy, je Jeremy Meeks. Ten byl v létě 2014 zatčen za držení ručních zbraní, ohrožování veřejnosti a kriminalitu, spojenou s činností gangu. Krátce poté se fotografie z jeho zatčení dostala na sociální sítě a okamžitě se stala virální. Byla doslova zahlcena „lajky“ a tisíce žen, poblázněných vzhledem Jeremyho Meekse, vyjadřovalo touhu dostat se s mladým kriminálníkem do stejné cely. Meeksovu atraktivitu nelze popřít – svědčí tomu i fakt, že ještě během pobytu ve vězení dostával nabídky od modelingových agentur, a smlouvu s jednou z nich uzavřel ještě za mřížemi. Nyní se živí jako herec a model.
Reklama
Jedním z nejznámějších příkladů hybristofilie je velké množství žen, které přitahoval Ted Bundy. Jeden z nejhorších amerických sériových vrahů, přezdívaný „vrah krasavec“, se přiznal k vraždě minimálně třiceti mladých pohledných žen v sedmi státech USA. Odhad počtu jeho obětí se však blíží stovce. Přestože se na svých obětech dopouštěl hrůzných činů (některé z nich opakovaně posmrtně znásilňoval, dokud mu v tom nezabránil pokročilý rozklad těla), stala se z něj v podstatě celebrita. Po zveřejnění dokumentární série Conversations With a Killer: The Ted Bundy Tapes se strhla až neuvěřitelná vlna obdivu k této lidské zrůdě a ženy po celém světě začaly Teda Bundyho adorovat jako poloboha.
Ted Bundy.
K celé situaci se nakonec musela vyjádřit i společnost Netflix, která dokument produkovala: „Chtěli bychom divákům připomenout, že naše nabídka obsahuje tisícovky filmů, ve kterých hrají stovky krásných mužů. A většina z nich navíc nejsou usvědčení sérioví vrazi.“
Stejná situace se opakovala i tehdy, když na Netflixu vyšel seriál o Jeffrey Dahmerovi. Ač sériový vrah, kanibal a nekrofil se 17 vraždami mladých mužů na kontě, ve vězení si ho našly stovky milostných dopisů od obdivovatelek, které ani neváhaly se mu pokoušet zavděčit i hodnotnými dárky a penězi. A to i přesto, že byl gay. Jak všechna ta zvěrstva, která páchal, mohou být pro ženy atraktivní?
Pro další podobný případ nemusíme chodit daleko. Když byla v roce 2017 udělena prezidentská milost Jiřímu Kajínkovi, který byl odsouzen na doživotí za dvě nájemné vraždy, čekal na něj před vězením nemalý zástup fanynek. Některé ženy zkrátka přitahují „zlí hoši“. A pokud odsuneme předsudky stranou, můžeme říct, že i sériový vrah může být ideálním partnerem. Dokud vás nezabije.
Čeho je moc, toho je příliš
I když se to může zdát absurdní, tento fenomén skutečně existuje. Pojďme si ho tedy trochu přiblížit. Fibristofilii poprvé popsal sexuolog John Money v roce 1986. Ten ji definoval jako sexuální úchylku, při které lidé cítí sexuální vzrušení a slast z faktu, že jejich sexuální partner je známým násilníkem nebo zločincem. Ženy (obvykle se jedná o ženy, které se fixují na muže – násilníky) zažívají skutečné sexuální vzrušení ve chvíli, kdy si ve fantazii přehrávají představy spojené s násilím. Někdy, naštěstí pro nás ostatní ne příliš často, přeroste za příznivých okolností fascinace násilím a zločinem u ženy do té míry, že je ochotna se na zločinech svého vyvoleného dokonce sama podílet.
Existují dokonce stránky, které fungují jako internetová seznamka pro osoby trpící touto poruchou. Na profilech zájemců o seznámení (většinou uvězněných mužů) naleznete kromě jejich fotografií také datum narození, hmotnost, výšku, barvu očí a vlasů, etnickou příslušnost a sexuální orientaci, místo pobytu „venku“, adresu věznice, do které mu můžete napsat dopis, a v neposlední řadě informace o činu, za který byl odsouzen, uloženém trestu a možném propuštění. A jako vábničku také vězněm ručně psaný dopis.
Jsem Angel Bacigalupo. Z cely smrti jsem se dostal po 27 letech, venku bych měl být nejpozději v roce 2025. Hledám upřímné lidi, pouze ženy. (zdroj: veřejný profil na inmate.com, se svolením)
Maximálně absurdní je fakt, že záznamy lze filtrovat a vybírat tak například pouze z těch, kteří se nachází v cele smrti.
Proč to ženy dělají?
Důvodů může být hned několik. Může se jednat o sympatii k těžké situaci vězně, touhu napravit kriminálníka nebo zvědavost, ale mimo to se zdá, že mnoho žen hledá mezi vězni skutečnou lásku.
Dostupná literatura rozlišuje hybristofilii pasivní a agresivní. Pasivní je častější a projevuje se jako případ, kdy je žena fanouškem sériových vrahů. Neznají se osobně, ale jsou ve spojení prostřednictvím dopisů. Primárním úmyslem žen bývá většinou touha prožít s vězněm romantický vztah. V USA jsou paradoxně „nejžádanější“ muži v celách smrti. Ženy často věří, že zločince změní, a jednoduše doufají, že ho zachrání. Svou fantazii si nedají vymluvit, naštěstí se však zpravidla vyhýbají zločinu a pěstují si v podstatě bezpečný vztah.
Agresivní hybristofilie se pak projevuje tak, že ženy pomáhají pachatelům páchat zločiny a nedokážou pochopit, že jsou do toho vmanipulovány. Nemají na to žádný náhled, můžou zahlazovat stopy, pomáhat skrývat těla, brát na sebe vinu nebo zločin spáchat za muže. Mohou se dokonce podílet i na sexuálních zločinech.
Hybristofilie je zkrátka porucha, která je pro většinu z nás naprosto nepochopitelná. I já sama jsem při psaní tohoto článku nevěřícně kroutila hlavou a po celou dobu mi v hlavě hrála písnička od Britney Spears – Criminal: Mami, zamilovala jsem se do zločince. A tento druh lásky není racionální, je fyzický. Mami, prosím neplač, budu v pořádku.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
