Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Ukrajina si zaslouží naši neochvějnou podporu ve své obraně proti Rusku, které v poslední době začalo intenzivněji ostřelovat hlavně její energetickou infrastrukturu, shodli se lídři EU na dvoudenním summitu v Bruselu, který skončil ve čtvrtek (18. dubna) odpoledne.
„Evropská rada zdůrazňuje, že je třeba urychleně poskytnout Ukrajině protivzdušnou obranu a urychlit a zintenzivnit dodávky veškeré nezbytné vojenské pomoci, včetně dělostřelecké munice a raket,“ píše se dál ve společných závěrech.
Na tento bod tlačila hlavně skupina zemí zahrnující Nizozemsko, Dánsko, Německo nebo Česko, která se vyslovila pro to, aby na Ukrajinu putoval větší počet protivzdušných systémů jako Patriot.
Bez nich se totiž Kyjev neobejde. „Ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli,“ vzkázal včera přes video do Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a odkázal tak na západní pomoc Tel Avivu s obranou před íránskými raketami.
Litevský prezident Gitanas Nausėda varoval, že Evropské unii trvá příliš dlouho, než své iniciativy na podporu Ukrajiny převede do praxe. Je to podle něj kvůli tomu, že se evropská pozornost přesunuje ke konfliktům na Blízkém východě.
Vidět to bylo na obsahu debaty prezidentů a premiérů ve středu večer, která se věnovala hlavně íránskému útoku na Izrael a napětí v regionu celkově.
„Evropská unie přijme další sankce vůči Íránu, zejména v souvislosti s bezpilotními letouny a raketami,“ stojí v závěrech. Lídři ale zároveň „vyzvali všechny strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost a vyvarovaly se jakýchkoli kroků, které by mohly zvýšit napětí v regionu.“ Tím poslali vzkaz také Izraeli, aby nesahal k odvetě. K té podle očekávání téměř určitě dojde, neví se ale v jakém rozsahu.
Závěrečný dokument se věnuje také konfliktu v Gaze, komplikované situaci v Libanonu nebo politickým, ekonomickým a obchodním vztahům mezi EU a Tureckem.
Unie má podle lídrů „strategický zájem na stabilní a bezpečné situaci ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a oboustranně prospěšných vztahů s Tureckem“. Překážkou zůstává „kyperský problém“, tedy existence Severokyperské turecké republiky, kterou uznává pouze Ankara. Bez jeho vyřešení se vztahy dál neposunou, naznačují lídři v závěrech.
The EU has a strategic interest in a stable and secure environment in the Eastern Mediterranean and in the development of a cooperative and mutually beneficial relationship with Türkiye.
It is important to resume the Cyprus settlement talks and make progress. The EU is ready to…
— Charles Michel (@CharlesMichel) April 17, 2024
Premiér Petr Fiala na závěrečné tiskové konferenci zmínil, že středečním tématem bylo také odhalení ruských pokusů o ovlivňování voleb v Evropě, se kterým přišly také české zpravodajské služby. „Bavili jsme se o tom, co dělat, abychom těmto pokusům zabránili. Všichni si uvědomují, že vliv Ruska tu je a je prokazatelný,“ řekl českým novinářům premiér.
(Ne)konkurenceschopná Evropa
Ve čtvrtek dopoledne se hlavy států a vlád sešly k debatě o tom, jak do budoucna zajistit evropskou prosperitu a lépe konkurovat světovým gigantům v oblastech jako průmysl, energetika, výzkum, obchod nebo digitál. Světlo světa má v budoucnu spatřit tzv. Nová dohoda o evropské konkurenceschopnosti, pro kterou dnes státy položily základy.
„Tváří v tvář nové geopolitické realitě a stále složitějším výzvám je Evropská unie odhodlána posílit svou strategickou suverenitu a jednat rozhodně, aby zajistila svou dlouhodobou konkurenceschopnost, prosperitu a vedoucí postavení na světové scéně,“ prohlásili společně lídři na summitu, který se ve čtvrtek protáhl do odpoledních hodin.
Ačkoliv na většině priorit se země shodly, mezi výjimky patří například tzv. Unie kapitálových trhů, která má mimo jiné zajistit firmám přísun soukromého kapitálu a kterou předseda Evropské rady Charles Michel označil za „evropskou odpověď na americký program IRA“. Ten nalévá investice hlavně do zelených technologií.
Některým státům včetně Česka vadil nápad, že by se v rámci této unie měly harmonizovat korporátní daně, v českém případě tedy daň z příjmů právnických osob. Na něco takového EU zatím pravomoci nemá.
Fiala za Česko naopak v závěrech Evropské rady ocenil společný důraz na snižování byrokracie, otevřenou obchodní politiku nebo omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska.
Zásadní roli v zajištění konkurenceschopnost Evropy každopádně sehrává její správně fungující vnitřní trh. Zhodnocení jeho „kondice“ a přípravu potenciálních změn k lepšímu dostal na starosti italský expremiér a ekonom Enrico Letta. Svou zprávu dnes lídrům oficiálně představil.
„Nenavrhuji žádné změny Smluv, v tomto návrhu najdete pragmatická řešení, ale také vizi,“ prohlásil v proslulé kulaté místnosti Evropské rady Letta. Současné mantinely trhu podle něj v dnešní geopolitické situaci přestávají stačit a Evropa zaostává za USA.
EU by se podle Letty měla více integrovat hlavně v oblasti financí, elektronické komunikace a energetiky. Navrhuje také společnou průmyslovou politiku nebo fond, který by Unii pomohl se vyrovnat s budoucím rozšířením o další státy.
„Ve zprávě je kladen velký důraz na propojení Evropy, například vysokorychlostními vlaky, stejně jako na zlepšení podmínek pro malé a střední podniky,“ vyjmenoval Petr Fiala některé body, které Česko ve zprávě vítá. Zároveň ale dodal, že se jedná pouze o politický dokument, který udává základní směr.
Lettovu 150stránkovou zprávu dostaly vlády zemí na stůl až v úterý, neměly tak dostatek času na to, aby ji zanalyzovaly. Prezidenti a premiéři se tak o ní budou více do hloubky bavit až na nějakém budoucím setkání, nejspíš na červnovém summitu. V té době už by mohla být na světě také zpráva od dalšího italského ekonoma Maria Draghiho, která se věnuje přímo konkurenceschopnosti.
Zásadní otázkou je, kdo tuto evropskou konkurenceschopnost zaplatí. Jak upozorňuje server Politico, lídři na to odpověď nemají nebo se jí vyhýbají.
„Konkurenceschopná, ekologická Evropa si v dalších desetiletích vyžádá investice v řádu bilionů eur. Podle závěrů summitu budou k získání soukromého kapitálu zapotřebí veřejné prostředky. Státy EU se však obávají poskytnout Bruselu další peníze (navýšit společný rozpočet, pozn. red.), zadlužit se nebo zatížit lidi novými evropskými daněmi,“ připomíná vlivný web.