Pomoc USA podle Izraele ochrání západní civilizaci, vyšle signál jeho nepřátelům

foto Ilustrační foto - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci na vojenské základně Kirja v Tel Avivu 31. prosince 2023.

Jeruzalém - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval Spojeným státům za schválení finanční pomoci pro Izrael ve Sněmovně reprezentantů a ve svém příspěvku na síti X uvedl, že tento krok ochrání západní civilizaci. Podle izraelského ministra zahraničí Jisraele Kace přijetí zákona mimo jiné vysílá jasný signál nepřátelům Izraele. Palestinská samospráva Mahmúda Abbáse dnešní vývoj v dolní komoře Kongresu označila za agresi vůči palestinskému lidu.

"Děkuji, přátelé, děkuji, Ameriko," napsal na twitter také Netanjahu. "Hlasování o balíku pomoci Izraeli, který byl schválen s drtivou podporou obou politických stran, dokazuje silné vazby a strategické partnerství mezi Izraelem a USA a vysílá silný signál našim nepřátelům," uvedl Kac na síti X. Ministr obrany Joav Galant poděkoval USA za "neochvějnou podporu" v době, kdy podle něj jeho země čelí hrozbám "na sedmi různých frontách".

Americká Sněmovna reprezentantů dnes přijala návrh zákona o vojenské pomoci Izraeli většinou 366 ku 58 hlasům. Z celkových 26,4 miliardy dolarů (625 miliard korun) na podporu židovského státu půjde ovšem také 9,2 miliardy na humanitární pomoc v regionu. Zákon ještě musí schválit Senát, jímž by měl podle očekávání projít bez potíží, a podepsat prezident Joe Biden.

Nabíl abú Rudajná, mluvčí předsedy Palestinské autonomie, která vykonává omezenou správu na okupovaném Západním břehu Jordánu, podle agentury AFP uvedl, že "tyto peníze mohou vést k tisícům palestinských obětí v Pásmu Gazy a na Západním břehu" a odsoudil to, co označil za nebezpečnou eskalaci.

Izraelci vedou od loňského října válku v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás s cílem jej zcela zničit v odvetě za teroristický útok z loňského 7. října, při němž ozbrojenci v jižním Izraeli pozabíjeli na 1200 lidí a asi 250 unesli na palestinské území. Válka si od té doby vyžádala na palestinské straně podle úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem více než 34.000 mrtvých, dalších téměř 77.000 Palestinců utrpělo v bojích zranění. Mezi mrtvými jsou bojovníci Hamásu, většina jsou ale civilisté, z velké části ženy a mladiství.

Některé z obětí zemřely i kvůli nedostatku potravin a léků, z něhož humanitární organizace, úřady OSN a řada zemí světa obviňují Izrael, který podle nich brání většímu přístupu dodávek pomoci. Izrael vinu popírá a tvrdí, že do Pásma Gazy přes jeho kontroly prochází dost konvojů s pomocí. Problém je podle něj s distribucí na místě.

Po 7. říjnu zesílilo i ostřelování na izraelsko-libanonské hranici, kde na sebe útočí izraelská armáda a šíitské hnutí Hizballáh, které podporuje Írán. Minulý víkend pak Izrael za pomoci spojenců včetně USA odrážel vůbec první dronový a raketový útok přímo ze strany Íránu. Podle Íránu byl odvetou za zabití 16 lidí včetně íránských důstojníků na jeho konzulátu v Damašku 1. dubna leteckým úderem, který je přičítán Izraeli.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 10.05.2024 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pátek 10. května 2024

Očekáváme v 17:00 18°C

Celá předpověď