Rozhovor s Michalem Hlaváčkem, hlavním penzijním expertem Národní rozpočtové rady.
Michal Hlaváček je hlavní penzijní expert Národní rozpočtové rady. Má na starosti důchodový systém, a podle jeho názoru by měl důchodový systém být naopak v přebytku a připravovat se na demograficky složité období.
„Obecně platí, že čím dříve je důchodové reforma provedena, tím více času mají ekonomické subjekty na reakci, a tím nižší dopady na ně bude tato reforma mít. Dřívější důchodové reforma také znamená spravedlivější rozdělení jejích nákladů mezi jednotlivé generace a určité „rozmělnění“ těchto nákladů mezi více lidí. Z tohoto úhlu pohledu tak „přešlapování“ kolem kotle horké kaše stárnutí populace, kterému při asistenci četných důchodových komisí dochází posledních 25 let, znamená jen odkládání problému do budoucna,“ říká Michal Hlaváček.
Je dobře nastaven ozdravný balíček?
Lze s povděkem ocenit, že byl v rámci ozdravného balíčku učiněn pokus o stabilizaci veřejných financí. Konsolidační balíček přitom pouze „nehasí současný“ požár projevující se ve výrazných deficitech, ale snaží se přinášet opatření i na straně dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména v oblasti důchodů. Nejde přitom jen o jednotlivosti, které vždy nutně vzbudí kontroverze a nesouhlas dotčených, ať by byl mix opatření jakýkoli. Osobně bych přivítal, kdyby balíček obsahoval i určitou revizi dřívějšího snižovaní daně z příjmu fyzických osob, které bylo původně zamýšleno jako dočasné, ale jako obvykle se stalo permanentním. Toto ale asi nelze od současné politické reprezentace očekávat. Nyní je též důležité, aby v prvním „implementačním“ roce nebyl balíček rozmělněn, a aby celkový schodek veřejných rozpočtů v roce 2024 bylo znatelně pod 3 %.
Řekl jste, že důchodový systém má být v přebytku a připravovat se na demograficky složité období.Jak vidíte důchodovou reformu?
Skutečně platí, že v současnosti by měl být důchodový systém, resp. jeho průběžný první pilíř, spíše v přebytcích. Pandemie COVID znamenala nadměrná úmrtí především starších osob, takže mezi koncem roku 2019 a polovinou roku 2023 poklesl počet starobních důchodců o 2,3 %. Početné generace „Husákových dětí“ narozené v 70tých letech minulého století jsou v současnosti na vrcholu svých pracovních kariér a poměrně výrazně přispívají na příjmové straně důchodového systému. Míry nezaměstnanosti jsou napříč generacemi nízké, míry participace naopak solidně vysoké. Z tohoto úhlu pohledu je tak to, že v roce 2023 generoval důchodový systém naopak výrazné deficity, dosti alarmující. Přitom za 15 let, až začnou tyto populačně silné ročníky dospívat do důchodového věku, se bude stabilita důchodového systému rychle zhoršovat. Bez zásadních změn v nastavení současného systému, jejichž součástí by bylo především prodlužování důchodového věku a snižování náhradových poměrů z nově přiznaných důchodů, budou muset budoucí vlády nalézt dodatečné daňové příjmy, nebo naopak snížit nedůchodové výdaje v rozsahu 4-5 procent HDP. Toto nevidím jako realistické. K úpravám prvního pilíře tak bude muset v budoucnu tak jako tak dojít, pokud se provede úprava již dnes, budou mít alespoň dnešní generace padesátníků a mladší alespoň nějaký čas se na tyto změny připravit.
Jste pro další valorizace důchodů?
Samotná valorizace důchodů je poměrně zásadním prvkem ochrany důchodců oproti upadnutí do chudoby v případě vysokých cenových nárůstů, takže v nějaké forma bude muset přetrvávat i v budoucnu. Na druhou stranu, to, že byl v minulém roce navzdory jinak příznivé situaci důchodový účet ve výrazných deficitech, lze jednoznačně přisoudit právě způsobu valorizace důchodů a sérii řádných a mimořádných valorizací důchodů. Valorizační schéma je totiž nastaveno poněkud asymetricky. V dobrých dobách, kdy ekonomika prosperuje, a kdy rostou reálné mzdy, valorizační schéma tento růst promítá i do růstu důchodů. Oproti tomu v dobách vysokého růstu cen, kdy růst mezd za tímto cenovým růstem zaostává, a reálné mzdy výrazně klesají, jsou důchody proti těmto reálným poklesům nejlépe chráněnou dávkou a reálně stagnují. Tzv. náhradový poměr, tedy poměr vyplácených důchodů a průměrné mzdy, který stabilitu důchodového systému spolu s důchodovým věkem a demografickým vývojem zásadně ovlivňuje, tak v období vysokých cenových nárůstů také roste. V České republice tak například narostl z 40,2 % z konce roku 2021 až na 46,3 % v roce 2023. Vláda v roce 2023 provedla určité úpravy valorizačního schématu. Jednak jednorázově snížila rozsah mimořádné valorizace v červnu 2023, která byla o zhruba 1 000 Kč nižší, než by odpovídalo původní právní úpravě. Zároveň se změnilo nastavení valorizací do budoucna, když při valorizaci v řádném termínu budou důchody zvyšovány pouze podle jedné třetiny růstu reálné mzdy, namísto dosavadní poloviny. Tato změna valorizačního schématu se reálně projeví až někdy kolem roku 2030, ve středním až dlouhém horizontu má ale potenciál zvyšovat udržitelnost důchodového systému (pozitivní dopad cca 0,5procentního bodu HDP).
Je třeba si také uvědomit, že zatímco projektované zvyšování důchodového věku dopadá výhradně na budoucí generace, včetně již zmíněné generace „Husákových dětí“, tak úpravy valorizačního schématu dopadají jak na ně, tak na důchodce stávající. Není bez zajímavosti, že vlna mimořádných valorizací vedla k neobvyklé situaci, kdy jsou důchody připsané v minulosti („staré důchody“) vyšší než nově přiznávané důchody, které budou vyměřeny v budoucnu. Toto mimo jiné vedlo i k mimořádně vysoké vlně žádostí o předčasné důchody ke konci roku 2022. Úpravy valorizačního schématu tak váží i na změny v regulaci předčasných důchodů, které důchodový systém rovněž zatěžují.
Jak se důchody řeší v zahraničí?
Problematiku stárnutí populace a související problémy s průběžným systémem financování penzí řeší samozřejmě nejen Česká republika, ale i ostatní evropské země. Přitom v některých zemích na západ od nás ke stárnutí populace došlo o něco dříve, takže je možné se zde „přiučit“. Obecně napříč zeměmi EU dochází v reakci na nárůst průměrného dožití i k nárůstu důchodového věku, obvykle v podobném rozsahu, jako je nyní zvažováno v ČR. V porovnání s ostatními zeměmi EU se možná u nás větší procento penzistů spoléhá na státem financovaný první pilíř. Podíl tzv. penzijních závazků financovaných ze soukromých zdrojů je v České republice oproti průměru EU zhruba čtvrtinový. V některých zemích EU (Dánsko, Švédsko, Nizozemsko) přitom mnohem více důchodců spoléhá na své „úspory“ v rámci druhého a třetího pilíře. Druhý pilíř byl přitom v ČR zrušen, spoření formou penzijního spoření v rámci třetího pilíře naráží v ČR na to, že si většina účastníků vybírá vložené prostředky jednorázově a vyplácení formou anuit prakticky neexistuje.
Je podle vás na důchodovou reformu pozdě?
Obecně platí, že čím dříve je důchodové reforma provedena, tím více času mají ekonomické subjekty na reakci, a tím nižší dopady na ně bude tato reforma mít. Dřívější důchodové reforma také znamená spravedlivější rozdělení jejích nákladů mezi jednotlivé generace a určité „rozmělnění“ těchto nákladů mezi více lidí. Z tohoto úhlu pohledu tak „přešlapování“ kolem kotle horké kaše stárnutí populace, kterému při asistenci četných důchodových komisí dochází posledních 25 let, znamená jen odkládání problému do budoucna. Domnívám se, že na „plnohodnotnou“ důchodovou reformu, která by umožnila zvýšit podíl druhého a třetího pilíře na výplatách důchodů, je již nyní pozdě. Představa, že by si teď generace 70. let stihla naspořit v rámci důchodového připojištění, investičního životního pojištění či nově zaváděného dlouhodobého investičního produktu tolik prostředků, že by to umožnilo nahradit prostředky vyplácené jim v rámci průběžného důchodového systému, je podle mě iluzorní. Na druhou stranu, v rámci prvního pilíře v současnosti právě „dobíhá“ vlna zvyšování důchodového věku z minulosti. Na změnu parametrů prvního pilíře, včetně nastavení prodlužování důchodového věku nad hranici 65 let, je tak nejvyšší čas. Není vhodné jakkoliv otálet.
Co je úkolem Národní rozpočtové rady?
Zákonným úkolem NRR je především vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Například se jedná o pravidlo limitu výše dluhu, stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, či odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. NRR v této souvislosti vydává radu stanovisek a zpráv. NRR také vypracovává Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která obsahuje hodnocení, jakým způsobem mohou plánované vládní politiky svými přímými dlouhodobými dopady ovlivnit udržitelnost veřejných financí. V rámci vyhodnocování dlouhodobé udržitelnosti samozřejmě hraje dominantní roli stabilita důchodového systému, bereme ale v úvahu také zdravotní systém, vzdělávací systém, systém sociálních dávek a další.
Řídí se vašimi radami vláda?
Zde bych rád uvedl, že ačkoli se to tak z názvu může jevit, Národní rozpočtová rada není klasickým poradním orgánem vlády, jako je například NERV. Jejím primárním úkolem není vládě doporučovat, jaké konkrétní kroky by měla provádět. Naše role se spíše v posouzení toho, jak navrhované změny ovlivní veřejné finance jako celek, a to v různých časových horizontech. V tomto se podobáme například NKÚ. Stanoviska a zprávy vydávané Národní rozpočtovou radou slouží jako podklady jak pro vládu, tak pro Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávné celky tak, aby tyto mohly co nejpřesněji a nejodpovědněji plánovat a provádět fiskální a rozpočtovou politiku. Předseda NRR se účastní jednání vlády, ÚNRR je standardním připomínkovým místem zákonů s rozpočtovými dopady. Předseda NRR je také členem NERV a aktivně se účastníme jednání poslední důchodové komise.
Co máte na starosti jako hlavní penzijní expert Národní rozpočtové rady?
Mou hlavní úlohou je posuzování stability důchodového systému především v delším horizontu, ale i monitorování a analýza legislativních změn v této oblasti. Posuzování stability důchodového systému s sebou přitom nese jak nastavení obecných makroekonomických předpokladů (předpoklady o dlouhodobé ekonomické konvergenci, dlouhodobém vývoji mezd a cen a podobně), tak promítnutí a úpravy demografické projekce a aktuálního vývoje (např. již výše diskutované mimořádné valorizace). V rámci Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí tak zpracovávám části věnované dlouhodobému makroekonomickému vývoji, demografické projekci, důchodovému systému, příspěvku na péči, sestavování alternativních scénářů, nebo například vyhodnocovaní mezigenerační soudržnosti.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Michalem Hlaváčkem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
