Článek
Mimořádné schůze se obvykle svolávají na popud opozice, která se tak snaží nastolovat svoji agendu. Kvůli obstrukcím ze strany opozičních ANO a SPD, které toto volební období provázejí, přistoupila vládní koalice k využití instrumentu mimořádné schůze, aby se pokusila probrat běžnou agendu, na niž se nedostává času.
V prvním čtení by měli poslanci projednávat například vládní novelu zákoníku práce, která počítá se zvyšováním minimální mzdy do roku 2029. Měla by poté odpovídat 47 procentům průměrné mzdy. Přichází také s tím, že zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy.
V prvním čtení by se měli poslanci zabývat i návrhy nových zákonů o regulaci lobbování nebo o integračním sociálním podniku. Projednat by měli i poslanecký návrh, který zavádí do kalendáře nový významný den. Má jim být 12. říjen jako Den samizdatu.
Na programu je i třetí čtení zákonů, které může Sněmovna schvalovat pouze ve středu a v pátek. Jiné dny může vyčlenit, jen když to schválí, to ale můžou vetovat nejméně dva poslanecké kluby.
Poslanci by tak mohli schvalovat především poslaneckou novelu zákona o archivnictví a novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Na schvalování čeká novela vodního zákona, která má upřesnit postupy při likvidaci havárií na řekách. Před schvalováním je i novela zákona o návykových látkách, která upravuje nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Posledním třetím čtením na návrhu programu schůze je novela insolvenčního zákona, která by mohla kromě jiného přinést zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky.
Senát chce rozšíření milostivého léta. Návrh vrátí poslancům k novému projednání
