Přirození likvidátoři škůdců
Zvykli jsme si vyběhnout do zahrady s postřikem, jakmile objevíme záškodníka, který se nám chystá odpomoci od úrody, a přitom tu čeká celá armáda přirozených predátorů, která umí obávané škůdce zneškodnit.
Na úvod si zopakujme pravidlo, že málo druhová a hojně hnojená výsadba je k napadení škůdci nejnáchylnější. Nejčastěji se v zahradě včetně skleníku objevují mšice, molice, svilušky, třásněnky, drátovci, červci, dřepčíci, háďátka, ale také housenky motýlů a můr. Vyskytovat se mohou i druhy vztahující se ke konkrétní rostlině, jako například housenky drvopleně napadající stromy. Kromě hmyzu nám často na zahradě dělají neplechu slimáci, hlemýždi a hlodavci. Ač jsou všichni pro rostliny obávanými nepřáteli, jsou pro změnu součástí jídelníčku různých predátorů. Pokud chceme využít tuto přirozenou pomoc, musíme užitečným likvidátorům vytvořit podmínky pro zabydlení. Jednoduše řečeno do sterilní zahrady bez možnosti úkrytu jich mnoho nenalákáme.
Slunéčko sedmitečné je obávaný predátor. Foto: Shutterstock
Z vlastních řad
Nejvíce lovců se rekrutuje z řad hmyzu. Někteří jsou draví pouze v larválním stadiu, jiní i jako dospělci. Určité druhy si dnes můžeme zakoupit v podobě násady. Takto například pomáhají s odstraněním třásněnek čmelíkovci. Lumci jsou zase specialisté na molice skleníkové, do jejichž larev nakladou vajíčka a vyvíjející se potomstvo je zahubí. Obdobně, ale s rafinovaností vyspělého válečníka, jenž neváhá použít biologické zbraně, se na živou potravu vrhnou lumčíci. Spadeno mají hlavně na housenky běláska. Při kladení vajíček do jejich těla vylučuje lumčík současně nálož virů napadajících buňky podobné krvinkám. Ty postupně hynou, housenka se přestává vyvíjet a larvy lumčíka mají o trvanlivou potravu postaráno. Aby té rafinovanosti nebylo málo, nebohou housenku pojídají tak, aby jí zůstaly zachovány důležité orgány a sloužila jako živá potrava co nejdéle.
Sršně loví bezobratlé pro své larvy. Foto: Pixabay
Bzučícímu torpédu sršni neunikne moucha ani jiný hmyz, které loví pro své larvy. Zajímavostí je, že sršně se zaměřují buď výhradně na jediný druh kořisti, nebo na několik málo druhů, případně nejsou vybíravé.
Larvy pestřenek, které bývají v dospělosti zaměňované za vosy a jsou dobrými opylovači, zahubí během svého vývoje až 100 mšic. Ještě údernější jsou larvy zlatooček, za několikadenní dobu svého vývoje jich spořádají 500 až 600 kusů a mohou tak kolonie mšic zcela zničit. Apetit jim nechybí, ani co se týče svilušek, dokážou zkonzumovat až neuvěřitelných 10 000 jejich vajíček. Nepohrdnou ani dalším hmyzem, často i větším, než jsou samy, například housenkami. K méně pozitivní stránce jejich žravosti patří kanibalismus při nedostatku jiné stravy. Univerzálnějším likvidátorem škůdců je slunéčko sedmitečné.
Ve skleníku zatočí s třásněnkami ploštice hladěnka hajní, stejně užitečná je i klopuška skleníková, která přibere molice a roztoče. Na likvidaci molic jsou vhodné rovněž parazitické hlístice a vosičky.
Sýkora koňadra je užitečným pomocníkem v boji se škůdci. Foto: Shutterstock
Okřídlení strážci
Foto: Shutterstock
Se škůdci nám pomohou rovněž volně žijící ptáci, nejzdatnější z nich je sýkora koňadra, která hmyz ve všech vývojových stadiích sesbírá z větví dřevin. Chuťový rejstřík má široký, od motýlů přes brouky, okřídlený hmyz až po pavouky. Modřinka se zaměřuje na motýlí housenky, mšice a křísy, jejichž nebezpečí spočívá v přenosu viróz. Také ostatní sýkorky pomáhají zejména na jaře. V době krmení mláďat se k nim přidá pěnkava. Kos a drozd si dopřejí i velké sousto v podobě plže. Likvidátory slimáků najdeme také mezi drůbeží, specialisté jsou na ně zástupci plemena domácích kachen, indičtí běžci.
Ve vlhčích zahradách budou snižovat stav škůdců žáby. Foto: Pixabay
Vodní živly, hbití dráčci a pichlavá pěchota
V zahradách, a dokonce ve vlhkých sklepích mohou přebývat ropuchy, stejná místa vyhledávají skokani. Oba druhy žab se živí drobnými bezobratlými, skokan hnědý spořádá hmyz, pavouky, slimáky apod.
Mrštné ještěrky si pro kořist vyskočí. Foto: Pixabay
Skalky či suché zídky se mohou stát domovem ještěrky obecné, která pochytá mouchy, brouky, pavouky, červy, plže a svinky. Rovněž její příbuzný slepýš může pomoci s čištěním zahrady od slimáků, larev a červů. Do pozemní likvidační čety lze přiřadit ježky, již se živí především larvami a měkkýši. Bohužel si smlsnou i na žábách a plazech.
Ježek vyčistí zahradu od plžů, stonožek, larev, ale také drobných hlodavců. Foto: Pixabay
Stop chemii
Používat chemické postřiky a hnojiva tam, kde chceme pomoc se škůdci od jejich přirozených nepřátel, je kontraproduktivní, neboť bychom odstranili i likvidátory.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Pixabay a Shutterstock
Přirození likvidátoři škůdců
