Hlavní obsah

Video: Nový lunární rover pro návrat astronautů na Měsíc. Co vše NASA prozradila?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Nový lunární rover pro návrat astronautů na Měsíc. Co vše NASA prozradila?Video: Jan Marek

 

Americká vesmírná agentura bez většího povšimnutí médií vybrala několik firem, které vyvinou další generaci vozidla, v němž se budou po Měsíci prohánět astronauti. Dá na něj 100 miliard. Co o vozítku víme a co firmy nabízejí?

Článek

V úvodní videoreportáži tohoto článku se můžete podívat na jeden z designů lunárního roveru, s nímž by mohli jezdit první astronauti, kteří se po víc než půlstoletí od poslední mise Apollo mají v rámci nového programu Artemis vrátit na Měsíc.

„Je mi potěšením vám oznámit, že po velmi napínavém a přísném výběrovém řízení NASA vybírá tři oceněné, kteří opatří Lunární terénní vozidlo (LTV). Oceněnými jsou Intuitive Machines, které zastupuje CEO a spoluzakladatel Steve Altemus, pak Lunar Outpost, za nějž tu je Justin Cyrus, CEO a zakladatel, a dále Venturi Astrolab, který zastupuje CEO a zakladatel Jaret Matthews. Gratuluji vám,“ uvádí v úvodní reportáži tohoto článku Vanessa Wycheová, ředitelka Johnsonova vesmírného střediska NASA.

Lunární rover za 100 miliard

Americká vesmírná agentura takto jmenovala tři zmíněné tamní podniky, které nové měsíční vozidlo budou vyvíjet, už v dubnu. A redakce SZ Tech nyní přináší komplexní souhrn všeho, co o něm sama instituce, ale i šéfové těchto firem prozradili. Mimo jiné je třeba láká na to, že rover budou moci využívat pro vlastní komerční účely, když jej zrovna astronauti nebudou potřebovat. To nebývá zvykem.

Záběry si můžete prohlédnout v úvodní videoreportáži, ve které zazní i všechny informace včetně popisu od zástupců americké vesmírné agentury i vybraných firem.

Na vývoj, stavbu i za využití dá NASA až 4,6 miliardy dolarů, což je v přepočtu přes 100 miliard korun. Částku se ale bude mezi firmy dělit, a to s tím, že nejvýznamnější podíl připadne jen jedné z nich.

„Budou soutěžit o takzvanou fázi demonstrátoru. V té jim bude umožněno dokončit vývoj, poslat LTV na Měsíc a vyzkoušet jej na povrchu ještě před příletem posádky mise Artemis 5. Předpokládáme, že tuto demonstrační fázi budeme moct umožnit pouze jedné z těchto firem,“ vysvětluje dále ve videu SZ Tech Lara Kearneyová, vedoucí programu NASA pro mise a dopravu astronautů na lunárním povrchu.

Kdy se vozidlo na Měsíc podívá?

Kontrakt neupřesňuje, kdy přesně by firmy měly rovery dodat ani kolik jich bude. Každá z vybraných společností má teď za úkol do jednoho roku zpracovat studii proveditelnosti. A z návrhů pak NASA vybere vítěze, který se dostane právě do fáze demonstrátoru neboli první zkoušky na lunárním povrchu.

Mise Artemis 5, při níž finální verzi roveru pošlou na jižní pól Měsíce už i s astronauty, se přitom zatím plánuje na březen 2030. A NASA jej chce v rámci tohoto uzavřeného kontraktu používat až do roku 2039.

„Lepší mobilita zásadně mění náš svět. Mění, kam můžete jít. Mění, co můžete dělat. Jednoduše řečeno, mění to, co se můžete naučit. Při tom, co astronauti budou zkoumat oblast jižního pólu Měsíce během našich misí Artemis,“ vysvětluje dál v reportáži SZ Tech Jacob Bleacher, vedoucí týmu vědeckých pracovníků NASA.

„Dostanou se dál a budou moci provést více vědeckých výzkumů než kdykoli předtím. Představte si hybrid lunárního roveru ve stylu Apolla, co řídili naši astronauti, a jakési bezpilotní mobilní vědecké platformy. Posádka tak bude moci cestovat mnohem dál od místa přistání. Kromě toho bude LTV během operací bez posádky zajišťovat autonomní operace pro vědu a techniku,“ dodala Wycheová.

Co všechno měsíční vozidlo dokáže?

Nový lunární rover bude muset podle zadání NASA zvládat náročné prostředí jižního pólu Měsíce. Zároveň bude vybavený i autonomními systémy čili samořízením tak, aby vědecký průzkum a jiné činnosti zvládal i sám.

„Cílíme na to překonat požadavky od NASA. Mohu vám prozradit, že některé z nich třeba jsou, aby jezdil rychlostí 15 kilometrů za hodinu, aby ujel přes 20 kilometrů na jedno nabití. A také dokázal být plnou podporou pro výstupy do kosmu (EVA) trvající osm hodin. To jsou základní požadavky a znovu opakuji, že všechny chceme podstatně překonat,“ prozradil dál Jaret Matthews, CEO a zakladatel Venturi Astrolab.

„Jedním z našich požadavků je, že se na lunárním povrchu nesmíme v určitou chvíli splést o více než 10 metrů. A to bez jakékoli infrastruktury. Na Měsíci nejsou satelity GPS, nemáme komunikační infrastrukturu,“ popisuje výzvu Justin Cyrus, výkonný ředitel a zakladatel Lunar Outpost.

„A to je nyní nejen kriticky důležité pro bezpečnost astronautů, ale bude to i úžasná technologie, kterou podle mě můžeme přenést také sem na Zemi. Doufejme, že to v budoucnu přispěje k zavádění autonomních vozidel. Mohlo by. A to nejenom u samořiditelných aut na silnicích, ale i v některém z takto nejasných a nedefinovaných prostředí,“ doplnil.

Ve vesmíru má velké slovo i Michelin

„Máme řadu subsystémů, které jsme umístili do tohoto počátečního návrhu, jenž za 12 měsíců ukážeme. Díky nim lépe pochopíme, jak přežít noc, jak v ní fungovat, jak efektivní jsou solární panely oproti palivovým článkům, jak má vypadat pohonné ústrojí a jak životnost baterií. Jaké musí být odpružení a hlavně pneumatiky. Na tom spolupracujeme i s firmou Michelin, která už s Glennovým výzkumným střediskem na lunárních pneumatikách odvedla dost práce,“ říká v úvodním videu Steve Altemus, CEO a spoluzakladatel Intuitive Machines.

Intuitive Machines je přitom společnost, která jako první soukromá firma v historii přistála na Měsíci, a to letos v únoru. Její modul si při dosednutí sice zlomil jednu z noh a převrátil se na bok, i tak byl ale několik dní v provozu, a de facto tak po 52 letech na Měsíc přivedl Spojené státy.

S vodou z Měsíce na Mars

První astronauti od konce programu Apollo by se ale v rámci mise Artemis 3, tedy po už dokončeném bezpilotním obletu Měsíce při Artemis 1 a teprve plánovaném obletu s piloty v rámci Artemis 2, mohli vrátit nejdřív v říjnu 2026. Tak to aspoň NASA zatím plánuje. Mimo jiné experimenty a výzkum tam budou hledat i vodu potřebnou nejen pro ně samotné nebo pěstování surovin, ale kvůli vodíku jakožto palivu i na cestu na Mars.

„Objev vody na Měsíci je příslibem pro vědu i lidský průzkum. NASA chce zjistit, kolik vody se nachází pod povrchem a zda k ní máme přístup. Lepší pochopení zdrojů a koncentrace této vody nám pomůže zjistit, jak se Měsíc formoval a vyvíjel, a může poskytnout zdroje pro naše budoucí průzkumníky,“ vysvětluje v reportáži Bleacher.

NASA do svého programu Artemis, v rámci kterého chce vrátit člověka na Měsíc a potom dostat i na Mars, přitom zařadila už dost soukromých firem. Až donedávna s nimi spolupracovala vesměs pouze jako s dodavateli dílů pro své rakety, sondy nebo moduly. Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) už její astronauti létají ale jen v lodích Crew Dragon od SpaceX. Další klíčové aspekty svých misí ale svěřuje i méně známým firmám.

„Náš úkol je dodat a integrovat EVA skafandry, které se budou používat při chůzi po povrchu Měsíce, pak LTV, které tu dnes zadáváme, a přetlakový rover. Tyto tři prvky budou společně tvořit první elementy na povrchu pro astronauty v prvních misích Artemis,“ doplňuje v úvodním videu Kearneyová.

NASA se v kosmu spoléhá na soukromý sektor víc a víc

„Nastoupí do kosmické lodi Orion na vrcholu rakety Space Launch System a vzletí z kosmodromu v Kennedyho vesmírném středisku,“ řekla dále i Wycheová.

A raketou a lodí od NASA pak její astronauti doletí k nové, tentokrát lunární oběžné stanici Gateway, kterou bude postupně vynášet opět SpaceX ve své raketě Falcon Heavy. A potom spolupráce se soukromými firmami pokračuje. Astronauti přesednou z Orionu do Gateway a z té do nové lodi Starship rovněž od SpaceX, která poslouží jako takzvaný lunární lander čili přistávací modul pro misi Artemis 3. A při misi Artemis 5, která na měsíční povrch dopraví právě i nový rover, by jako lander mohla posloužit i loď Blue Moon od Blue Origin.

„Naši astronauti, inženýři, provozní a zdravotnické týmy spolupracují s dalšími komerčními a mezinárodními partnery na vozidlech a systémech, které podpoří udržitelné lunární mise. Johnsonovo vesmírné středisko je hrdé na to, že vede další kritické prvky kostry programu Artemis, včetně komerční přepravy zásilek na lunární povrch, které zajišťují robotické mise, Gateway, což je první vesmírná stanice lidstva okolo Měsíce, ale i naše průzkumné skafandry dodávané také komerčně,“ dodala.

A co tam bude vlastně lidstvo kromě hledání vody znovu ještě dělat? Třeba i sbírat vzorky lunárního prachu a hornin, takzvaného regolitu, který je důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Měsíční vzorky z programu Apollo zásadně změnily náš pohled na sluneční soustavu a naše místo v jejím vývoji. Vědci dodnes pokračují v odhalování nových poznatků z těchto vzorků. Rozmanitost vzorků z programu Apolla se zvýšila, když lunární vozidlo umožnilo prozkoumat větší plochu povrchu. Právě o zvýšení této rozmanitosti znalostí z Měsíce usilujeme i nyní,“ dodává v reportáži SZ Tech Bleacher z NASA.

Společnosti jako Blue Origin už například uvedly, že dokážou z měsíčního prachu vyrobit účinné solární panely, a v kosmu tak chtějí budovat i továrny a těžit materiály, což by i s dostupnou vodou a vodíkem pro raketové palivo ještě víc mohlo zpřístupnit a zrychlit dobývání jiných těles a planet, a to včetně Marsu.

Doporučované