Češi častěji sahají po společné evropské měně. Eury zhodnocují i své vklady

Euro se začíná v myslích Čechů usazovat jako vhodná alternativa různých běžných peněžních transakcí. Vedle firem ho začínají častěji využívat i domácnosti. Vypovídají o tom zkušenosti bank, které zvedly úrokové sazby na spořicích či termínovaných účtech v eurech a lidé k nim rychle přesunuli své vklady, aby tak lépe zhodnotili své peníze.

Tak například UniCredit Bank nabízí na trhu nyní atraktivní tři procenta ročně za uložení minimálně 100 tisíc eur na jeden rok, což jí v rámci několika měsíců přineslo dvojciferné navýšení vkladů. „Meziroční nárůst u eurových vkladů je 25 procent,“ říká Petr Plocek, mluvčí banky, která ještě loni v září nabízela jen 0,01 procenta.

Banka si vysvětluje nárůst tím, že privátní a afluetní (klienti s množstvím uložených peněz odpovídajícím ekvivalentu 100 000 eur, pozn. red.) klienti ukládají své eurové příjmy pro případné zhodnocení například ke koupi nemovitosti v zahraničí. Roste podle ní také počet lidí, kteří mají příjem v rámci Evropské unie, tedy v eurech.

Výrazný nárůst vkladů eviduje také Raiffeisenbank, která nabízí 2,5 procenta při uložení na půl roku. „Objemy na eurových termínovaných vkladech se v letošním roce zhruba ztrojnásobily. Důvodem je zejména zvýšení sazeb, které jsme našim klientům poskytli. Ostatní měny, včetně USD vkladů, jsou prakticky stabilní, není tam žádný velký růst objemů,“ uvedla mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

Nárůst zaznamenává i Fio banka, která nabízí na trhu nyní na pětiletý termínovaný vklad velmi mírné úročení 0,22 procenta ročně, ale zato už od částky pouhých 100 eur. Největší navýšení vkladů eviduje Max banka a Banka Creditas, které nabízejí u vkladů v eurech až tříprocentní zhodnocení a patřily loni k prvním finančním ústavům, které dramaticky navýšily své úrokové sazby (Creditas ještě loni v květnu nabízela 0,6 % p.a., na konci srpna skočila na 3 % p.s.).

„Objem na spořicím účtu stoupl meziročně šestinásobně, na termínovaných vkladech pětinásobně, což vnímáme jako reakci na zatraktivnění sazeb. Je ale potřeba dodat, že rostou z menšího základu, využívanost těchto produktů historicky nebyla moc velká, už kvůli vysokým sazbám na korunových vkladech,“ uvedla Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace a marketingu Banky Creditas.

Podle Brunclíkové však rostou i objemy peněz na běžných eurových účtech, na něž ukládají peníze převážně firmy. „Ukazuje se, že v české ekonomice je poměrně velký objem eur, a potvrzuje se i potřeba jejich uložení na úročených produktech. Nedomníváme se nicméně, že by šlo o peníze, které by si lidé nebo firmy nově konvertovali z korun, ale například o pravidelné příjmy v cizí měně,“ dodává šéfka komunikace Banky Creditas.

Atraktivní úrok (až 3,3 %) a nárůst klientů zaznamenává už delší čas také Oberbank. „Zvýšený zájem o úložky v eurech registrujeme delší dobu, a to i proto, že jsme se na trhu prosadili s eurovými hypotékami, a tak obsluhujeme klienty s EUR běžně,“ říká vedoucí pobočky banky v ČR Filip Vavruška.

Vavruška dále podotýká, že na platební styk v eurech přechází řada společností i proto, že mají obchodní partnery v zahraničí, a zároveň řada klientů pracuje v zahraničí nebo má zaměstnavatele v zahraničí. „Euro je v tom směru nejběžněji inkasovanou měnou našich klientů,“ dodává Vavruška.

Vysoký úrok na eurových účtech nabízí také spořitelní družstvo Artesa, a to až 3,5 procenta při uložení peněz na dva roky. Záložna navýšila výrazně sazby podle svých slov letos od března proto, že v souvislosti se snižováním dvoutýdenní repo sazby ze strany ČNB zaznamenala větší zájem o termínované vklady i úvěry v eurech, a to pro fyzické i právnické osoby.

U Artesy je však nutné doplnit, že měla před několika měsíci vážné problémy s odchodem nejvyšší manažerky, ztrátovým byznysem a pokutou od ČNB. Luboš Bittman, šéf řízení klíčových externích zprostředkovatelů, však ubezpečuje, že kampelička se s problémy vypořádala a směřuje k plusovému výsledku hospodaření.

„Družstvo je provozně v zisku, navíc provozní výsledek roste. Kapitálu i likvidity má družstvo dostatek, vklady klientů tak ohroženy nejsou,“ říká Bittman.

Největší zhodnocení na eurových vkladech nabízí tradičně J&T Banka zaměřená na privátní klientelu, a to 3,75 procenta ročně u vkladů na devět měsíců. Takové zhodnocení však získá z nových klientů jen ten, který si uloží ekvivalent eur odpovídající hodnotě minimálně milionu korun. Pro drobné střadatele je tento požadavek vlastně nesplnitelný.

Růst zájmu o účty v cizích měnách zaznamenává také Česká spořitelna, a to navzdory faktu, že nabízí nulové zhodnocení. „Růst zájmu o cizoměnové účty je obecně stabilní a meziročně se pohybuje okolo 18 procent. Celkem u nás má nějaký cizoměnový účet 194 tisíc klientů. Mezi cizoměnovými účty dominují eurové účty (110 tisíc klientů) a dolarové (40 tisíc klientů),“ konstatuje mluvčí banky Filip Hrubý.

Komerční banka sice nárůst vkladů neregistruje, ale v oblasti financování již delší dobu pozoruje, že si hlavně velké firmy půjčují větší obnosy v eurech.

Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma a ředitele strategie finanční skupiny Roklen, je nárůst zájmu o euro způsoben i tím, že pro lidi je zřízení eurového účtu u tuzemských bank v posledních letech podstatně jednodušší. Často lze vše zařídit online a některé bankovní domy za splnění určitých podmínek nabízí vedení účtu v zahraniční měně zdarma.

Při cestování nebo větších nákupech v zahraničí se pak podle něj vyplatí mít účet v dané měně a vyhnout se tak poplatkům, a ne vždy výhodnému směnnému kurzu od banky.

To potvrzuje i Pavla Suchá ze středních Čech, která hodně cestuje, a využila proto možnost založit si účet online. „Bylo to vše během pár minut a ještě ten den jsem si peníze na nový eurový účet převedla a za týden z něj platila,“ říká čtyřicetiletá žena.

Podle Peterky je výhodné se na konverzi měn dopředu připravit, pokud lidé vědí, že budou v cizině kupovat nemovitost, automobil nebo tam budou trávit delší časový úsek. „Směnu lze naplánovat a realizovat v době výhodnějšího kurzu a cizí měnu uložit bezpečně na účtu. Část domácností se navíc mohla rozhodnout přesunout část úspor do eur, kdy už na začátku roku byla očekávána větší volatilita kurzu koruny a pozvolné oslabování do přelomu poloviny roku,“ vysvětluje nárůst zájmu o euro hlavní ekonom Roklenu.

Postupný nárůst eurových úložek potvrzuje i Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA). Nárůst byl podle něj patrný už předloni: „U domácností eurové vklady v posledních třech letech rostly dvouciferným tempem, celkový podíl se zvýšil z 2,3 procenta začátkem roku 2021 na 3,3 procenta, kde se podíl vyskytuje již od konce roku 2022 až do současnosti.“

Celkově podle něj podíl cizoměnových vkladů činil začátkem letošního roku 11 procent všech vkladů. „Nejvýznamnější část činí vklady v eurech, které představují necelých devět procent všech vkladů. Největší podíl nepřekvapivě tvoří nerezidenti, kde se podíl cizoměnových vkladů pohybuje kolem poloviny, čtvrtina je pak v případě podniků. U domácností rostly, ale relativně mírně,“ dodává Seidler.

Peterka ze společnosti Roklen očekává zájem o eurové produkty mezi firmami i domácnostmi také v budoucnu. „Tempo růstu zájmu se zpomalí ve srovnání s krizovými roky ruku v ruce s normalizací úrokových sazeb, které povede k srovnání úvěrových, spořicích, investičních a dalších podmínek mezi regionem eurozóny a Českou republikou. Zároveň očekávám rozšíření portfolia nabízených eurových služeb na tuzemském trhu, a to i vlivem růstu role digitálních technologií, fintechů a dalších klíčových trendů budoucnosti,“ dodává šéf strategie Roklenu.