Lipavský může s novým velvyslancem v Rusku narazit do hradní zdi

Kolář, který sám v letech 2011 až 2012 zastával post velvyslance v Rusku, by uvolněné místo v Moskvě nechal obsadit až po válce. „Až bude Rusko poraženo, omluví se, bude Ukrajině platit reparace a bude se chovat jako normální stát, a ne agresivní nepřítel a predátor… Do té doby bych sice vztahy udržoval, ale jen na konzulární úrovni,“ sdělil Novinkám a Právu.

Česká republika svého velvyslance Vítězslava Pivoňku v Moskvě fyzicky neměla ani předtím, než jej vláda odvolala. Vrátil se do Prahy totiž už na konci roku 2022, ve funkci ale zůstal a oficiálně ji zastane do konce letošního května.

„My na výměně a na novém velvyslanci intenzivně pracujeme. Současný pan velvyslanec už byl odvolán a věřím tomu, že se nový velvyslanec objeví,“ oznámil v neděli Lipavský.

Podle dřívějších spekulací médií by mohl do Moskvy nastoupit diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem předsedy vlády.

Jenže u prezidenta by se celý proces mohl zarazit, naznačil Kolář. „Jmenování mimořádného a zplnomocněného velvyslance není možné bez podpisu prezidenta,“ upozornil.

Sám prezident k tomu koncem března uvedl: „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace.“

Možným řešením by podle Koláře bylo, že by se diplomatické styky s Ruskou federací dočasně delegovaly na zastoupení Evropské unie. „Měli bychom si ujasnit, zda uznáváme Vladimira Putina jako legitimního prezidenta Ruské federace. Já bych dal na doporučení Evropského parlamentu,“ poznamenal prezidentův přítel.

Podobně i Žantovský míní, že správný čas na vyslání nového velvyslance do Moskvy ještě nepřišel. „Odvoláním současného velvyslance jsme si jen uvolnili ruce,“ podotkl.

Stejný názor zastává i bývalý ministr zahraničí a další poradce Petra Pavla Tomáš Petříček. „Posílat nového velvyslance do Moskvy s celým protokolem okolo je legitimizace ruského režimu. Bude muset mít pověřovací listiny,“ upozornil. „Vztahy jsou dneska tak nízké, že je otázka, jestli bychom měli mít zastoupení na úrovni velvyslance,“ dodal s tím, že i jemu by stačilo, pokud by české zájmy zastupovala diplomacie EU.

S prezidentovými poradci se shodne i předseda zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09). „Nejsem přesvědčen o správnosti mít právě v této době zastoupení na nejvyšší úrovni - na úrovni velvyslance - a to jak my tam, tak Putin tady,“ napsal Novinkám.

Předseda senátního zahraničního výboru a bývalý diplomat Pavel Fischer však postoje kolegů pokládá za „aktivistickou diplomacii“.

„To nemá v diplomacii co dělat. Můžu kritizovat nějakého prezidenta, ale zároveň vím, že mít tam velvyslance je v zájmu ČR. Dnes české velvyslanectví v Moskvě na zavření není. Rusko má v ČR také svou ambasádu. Zavření by byl jednostranný krok, kterým si ublížíme,“ zdůraznil.

Česká republika se navíc podle něj vždy snažila se všemi zeměmi jednat. „Kdybychom měli mít velvyslanectví jenom v zemích, které jsou k nám přátelské, tak budeme mít diplomatický sbor, který se vejde do jednoho autobusu. ČR měla tradičně vliv i v zemích, které nám nebyly vždy nakloněny,“ poznamenal pro Novinky.

Podle Fischera proto otázka, kterou si má klást vláda, stojí jinak. „Jestli tam poslat spíš člověka, který bude chodit ve vojenských botách a bude rozumět tvrdé bezpečnosti, nebo člověka v lakýrkách, který bude chtít dělat ekonomickou diplomacii,“ uvedl. Sám by se klonil spíš pro první variantu, neboť byznys se podle něj v současné době v Rusku dělat nedá.

Pro vyslání velvyslance do Ruska je i stínový ministr zahraničí za ANO Jaroslav Bžoch. „Potřebujeme diplomaty i na takových místech,“ poznamenal.

Kromě Pivoňky skončil v Moskvě i chargé d’affaires Jiří Čistecký. Vedoucím diplomatické mise v Moskvě je tak nyní Jan Ondřejka, který působil jako druhý tajemník.