Kompatibilita s aplikacemi SiSoftu ještě není plně doladěná, některé parametry se detekují zjevně chybně, jako například 190GHz. Většina ale odpovídá uvedenému popisu nebo rozmezí očekávaných hodnot.

Vypadá to, že výpis pochází z nějaké testovací platformy, která měla povolené 150W TDP (takové modely na trh podle všeho nepůjdou, Meteor Lake bude vydán pouze pro notebooky). Dozvídáme se ale, že je tento procesor vybaven 128MB cache. Již několik měsíců slýcháme o tom, že Intel experimentuje s tzv. Adamantine Cache o kapacitách 128-512 MB. Ta by podle všeho měla být integrována v křemíkové podložce, na níž jsou osázené jednotlivé funkční dlaždice (čiplety). 128 MB by byla nejmenší kapacita z testovaného rozsahu, na druhou stranu se nedá očekávat, že by vyšší kapacita mohla výkonu nějak zásadně prospět.

• Tajnou zbraní Intel Meteor Lake má být až 512MB Adamantine Cache

Dále se dozvídáme, že integrovaná grafika tohoto vzorku nese 64 EU dosahujících až 1,9 GHz. V květnu unikly informace o modelu se 128 EU dosahujících až 2,1 GHz. Vzorek, o němž je nyní řeč, by tak mohl být Meteor Lake-P (řada zaměřená na výkon procesorových jader) a květnová verze Meteor Lake-U pro úsporné notebooky bez samostatné grafické karty (tudíž výkonnější integrované jádro).

Podle dosavadních informací se zdá, že by grafika se 128 EU měla dosahovat výkonu zhruba srovnatelného s APU Phoenix (nejde teď o to, zda bude mírně pomalejší nebo rychlejší, budeme řešit celočíselné násobky či zlomky výkonu). Pokud lze 128 EU Intelu srovnávat s iGPU Phoenixu, pak logicky 64 EU Intelu bude dosahovat podstatně nižšího (teoreticky polovičního) výkonu než iGPU Phoenixu. Ono to bude nejspíš více, iGPU Intelu s narůstajícím počtem EU neškálují lineárně. Pokud AMD k dosažení grafického výkonu, jaký má APU Phoenix, nepotřebuje grafickou L4 cache a dokonce ani L3 cache, pak je otázka, proč je varianta Meteor Lake se 64 EU vybavena 128MB L4 cache. Strategie Intelu však nejspíš bude postavena opačně: Pokud architektura Meteor Lake k propojení dlaždic vyžaduje křemíkovou podložku, která něco stojí, tak proč do ní těch 128 MB cache neintegrovat? Tento křemík tam bude tak jako tak, takže může být využit takto, byť to asi pro většinu aplikací nebude mít nějaký zásadní přínos.

Kde tedy může mít Adamantine Cache přínos oproti konkurenci? Samotný výkon integrované grafiky bude ve verzi se 128 EU zhruba srovnatelný, takže zde se asi žádný zásadní náskok oproti konkurenci konat nebude. Po stránce procesorového výkonu je to složitější. Jak je víme z testů V-cache procesorů AMD, většina aplikací z velké cache příliš neprofituje, ale najdou se takové, pro které je přínos velký. Ty však většinou spadají do sféry serverů nebo výkonných pracovních stanic, kam však Meteor Lake nemíří. Dalším okruhem jsou hry: Pro získání maxima FPS z nejvýkonnějších grafických karet je velká procesorová cache přínosná. Meteor Lake ovšem míří jednak na Ultrabooky (bez samostatného GPU), kde tato výhoda zůstává na teoretické úrovni a dále notebooky se samostatnými grafikami (Meteor Lake-P), kde ovšem nelze čekat párování s něčím na úrovni desktopový GeForce RTX 4080 / 4090 / Radeon RX 7900 XTX. Nějaké přínosy tedy budou, půjde však nejspíš o velmi specifické situace, tedy přínos mimo 90 % běžných zátěží. Je ovšem možné, že přítomnost větší L4 cache může ušetřit některé datové přenosy a tím snížit energetické nároky procesoru při určitých typech zátěže.

Očekává se, že Intel ohlásí Meteor Lake 19.-20. září na akci Innovation 2023 s dostupností v následujícím (čtvrtém) kvartálu. Tyto procesory se podle dostupných informací budou skládat z pěti kousků křemíku:

• podložka (interposer) s Adamantine cache
• procesorová dlaždice (Intel 4) - až 6 velkých + 8 malých jader
• integrované GPU (TSMC N5 nebo N4)
• SoC / čipset (TSMC N7 nebo N6) - až 2 malá jádra
• IO (TSMC N7 nebo N6)

V maximální konfiguraci se očekává 6 velkých a 8+2 malá jádra, z nichž ta samostatně uvedená dvojice bude fyzicky integrované v SoC dlaždici, aby v klidovém stavu mohla být pro úsporu energie procesorová dlaždice vypínána.