Indie je evropským klíčem ke globálními Jihu, zní z europarlamentu

© Pixabay

Dobré vztahy s Indií jsou pro Evropskou unii zásadní, a to z ekonomického i geopolitického hlediska. V pohledu na rusko-ukrajinskou válku nebo na lidská práva se ale rozcházejí.

Jako nejlidnatější země světa a pátá největší ekonomika má Indie svou přirozenou sílu, její význam ale v dnešní geopolitické realitě ještě roste. Může se totiž stát „jazýčkem na vahách“ v soupeření Ruska nebo Číny na jedné a Západu na druhé straně.

Neuvědomuje si to jen česká vláda, jejíž předseda Petr Fiala (ODS) se do Indie nedávno vypravil prohlubovat spolupráci v inovacích, ale také poslanci Evropského parlamentu.

„EU i Indie jsou důležitými světovými hráči v boji s klimatickou krizí a také v posilování globální bezpečnosti. Toto partnerství je nezbytné pro rozvoj udržitelné energetiky, prosazování lidských práv a demokracie a také na pravidlech založeného mezinárodního řádu v regionu Indo-Pacifiku, a nejen tam,“ řekla v úterý ve Štrasburku finská europoslankyně Alviina Alametsä (Zelení/ESA), zpravodajka doporučení ke vztahům EU–Indie adresovaného členským státům a Komisi.

Alametsä je přesvědčená o tom, že kvůli rostoucímu významu mezinárodní diplomacie se právě Indie může stát důležitým evropským partnerem při posilování diplomatických styků s dalšímu zeměmi, ke kterým EU zatím tak blízko nemá. „Dokáže totiž mluvit hlasem globálního Jihu a pomoct nám zasypat příkopy mezi Severem a Jihem, a díky tomu více globálně spolupracovat,“ argumentovala europoslankyně.

Jih světa se hlásí o slovo

Jako globální Jih se označuje skupina zemí, které se nacházejí převážně na jižní polokouli, jejich pojítko je však ekonomické. Jedná se totiž o státy běžně označované jako „méně rozvinuté“ nebo „rozvojové“, které ale v celosvětovém kontextu tahají za čím dál delší provaz. Kromě Indie sem patří i velcí hráči jako Čína, Brazílie a zbytek Latinské Ameriky, Afriky, Blízkého východu a jihovýchodní Asie.

Globální Jih (zeleně) © World Population Review

Kromě postupného „přesunu bohatství“ z euroatlantického prostoru právě do některých zemí v tomto regionu trápí Evropu a USA ještě jedna věc – globální Jih má často velmi rozdílné zájmy, pokud jde o světový řád. Vidět to bylo a je v kontextu ruské invaze na Ukrajinu, kdy lídři z Bruselu a Washingtonu většinou marně přesvědčují své kolegy z asijských, jihoamerických nebo afrických zemí, aby se přidali na jejich stranu, a tím pádem i na stranu Kyjeva. Často je pro ně zkrátka výhodnější zůstat „neutrální“ a obchodovat dále s Ruskem, což dokazuje i čerstvé rozšíření hospodářského uskupení BRICS.

Přestože se Indie postavila na stranu Západu po útoku Hamásu na Izrael, v kontextu rusko-ukrajinské války nezastává postoje, které by se Evropě dvakrát líbily. Europarlamentní report zmiňuje například její „silnou vojenskou závislost na Rusku“, s čímž souvisí i neochota připojit se k protiruským sankcím. Indie také nadále nakupuje surovou ruskou ropu za nízké ceny, a produkty z ní vyrobené posílá i do EU.

Ekonomický koridor jako konkurence pro Čínu

Jednou z cest, jak se sblížit s některými zeměmi globálního Jihu, může být projekt dohodnutý v průběhu zářijového summitu G20 v indickém Novém Dillí. Ten má za úkol rozvinout obchodní, energetické, dopravní i digitální propojení na koridoru Indie – Saúdská Arábie – Spojené arabské emiráty – Jordánsko – Izrael – Evropská unie (pod zkratkou IMEC), a konkurovat tak čínské iniciativě Nové hedvábné stezky.

Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan se nechal slyšet, že rozvinutější infrastruktura podpoří hospodářský růst, pomůže sblížit země na Blízkém východě a vytvoří z tohoto regionu centrum ekonomických aktivit namísto „zdroje problémů, konfliktů a krizí“, jak tomu bylo v nedávné historii.

Jak však upozorňují někteří analytici, shoda na vybudování nového ekonomického koridoru vypadá spíše jako „úspěch veřejné diplomacie“ než jako skutečně realizovatelný plán na zvýšení hospodářské a dopravní konektivity regionu. Překážkou totiž zůstávají například téměř neexistující vztahy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.

Obchodní dohoda v nedohlednu

Evropská unie a Indie nezačaly pracovat na posílení vzájemné propojenosti až s projektem IMEC, už v roce 2021 spustily tzv. Connectivity Partnership, které míří na rozvoj společných projektů v digitální, energetické nebo dopravní konektivitě. Evropská komise zařadila toto partnerství mezi jeden z úspěchů, které se na lince EU–Indie v posledních letech podařily.

Podle eurokomisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče, který v debatě s europoslanci zaskočil za šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, je vidět pokrok v klíčových sektorech jako energetika, urbanizace, digitalizace a doprava. Spolupráce se prý prohlubuje i v oblasti bezpečnosti a obrany, a to také díky společným námořním cvičením.

„V roce 2022 jsme opět nastartovali vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Do této chvíle proběhlo šest kol jednání, kde mají obě strany za cíl komplexní a ambiciózní dohodu,“ uvedl na plénu Lenarčič s tím, že strategické partnerství s Indií má pro Unii velký ekonomický potenciál. Vzájemné vztahy mají podle něj v tuto chvíli „pozitivní dynamiku“.

Ozývá se však kritika, že vyjednávání nové dohody o volném obchodu postupuje jen velmi pomalu, což je ovšem problém celé unijní obchodní politiky v posledních letech. EU a Indie si přitom rozhodně mají co nabídnout. Čísla za rok 2021 říkají, že EU je po USA (11,6 %) a Číně (11,4 %) třetím největším obchodním partnerem Indie (10,8 %), zatímco Unie je druhým nejčastějším cílem indického vývozu (14,9 %), hned po USA (18,1 %).

Evropská obchodní politika kulhá, dohody s Austrálií nebo Mercosurem se zasekly

Přestože se EU dokázala dohodnout na volném obchodu s Novým Zélandem, v poslední době to jinak žádná sláva není. Nedaří se posunout jednání s USA, Čínou, Austrálií ani jihoamerickým Mercosurem. Můžou za to covid, geopolitika i evropské ideály.

Nezapomeňte na lidská práva

Jak už bývá zvykem, doporučení Evropského parlamentu klade velký důraz na otázku lidských práv. V Indii podle europoslanců dochází k represím vůči novinářům nebo k diskriminaci na základě kasty či náboženství. Po Radě a Komisi tak chtějí, aby v těchto oblastech na Indii zatlačily a jakékoliv další vztahy podmínily posunem k lepšímu.

Komise podle Lenarčiče reflektuje zprávy o tom, že se v Indii zhoršuje lidskoprávní situace a omezuje se prostor pro občanskou společnost. „Chci vás ujistit, že lidská práva jsou nenahraditelným elementem v unijní zahraniční politice vůči všem našim partnerům, Indie není výjimka. V tomto kontextu zdůrazňuji, že EU je jediný zahraniční partner, se kterým má Indie dedikovaný lidskoprávní dialog,“ řekl europoslancům komisař.

Pokud jde o celkové vztahy, zpravodajka doporučení Alviina Alametsä připomněla, že platnost rámce „Strategické partnerství EU a Indie: plán do roku 2025“ skončí právě na konci příštího roku, je tak nejvyšší čas pracovat na nové strategii. Důležitým milníkem se může stát summit EU–Indie v Novém Dillí, zatím ale není jasné, kdy přesně se uskuteční.

Kalendář